Článek
Málokdy je hrad spojen s přesným datem: jen pět měsíců po Otakarově smrti sem za mrazivé noci 26. ledna 1279 přijíždí podivný transport: Bezděz se stane vězením pro teprve sedmiletého Václava II. s matkou Kunhutou. Václav II. se stává rukojmím Oty Braniborského, poté je převezen do vězení v Žitavě a nakonec skončí v braniborské Špandavě u Berlína.
Hrad Bezděz – královskou cestou na výlet (1284 hlasů)
Teprve po čtyřech letech je vykoupen za vysokou částku českou šlechtou. Jak bylo na Bezdězu s předposledním Přemyslovcem nakládáno, se můžeme jen dohadovat, jisté ale je, že se "vězeň bezdězský" proměnil v symbol útlaku českého národa, a to díky básním Svatopluka Čecha a Jaroslava Vrchlického.
Velký i Malý Bezděz jsou bývalé znělcové přívodní kanály třetihorních sopek. K nim se váže pověst o jejich vzniku: vznikly prý z prohrané sázky ještědského ďábla s jakýmsi potulným jezdcem. Ďábel se vsadil, že postaví zeď mezi Ještědem a obcí Bezděz tak rychle, jak bude jezdec uhánět na koni. V blízkosti Bezdězu však zakokrhal kohout, ďábel nestačil zeď dostavět a sázku prohrál. Ze zbylého kamení pak navršil oba kopce.
Dodnes spojuje Bezděz s Ještědem zřetelný val, Čertova zeď. Vznikla také ve třetihorách: v důsledku tektonických pohybů vznikla trhlina, kterou proniklo k povrchu roztavené magma, které po utuhnutí vytvořilo žílu čedičové horniny. Ta byla následně z okolních měkčích pískovců erozí vypreparována, místy až do výše 20 metrů. Velkou část zdi místní lidé rozebrali na stavbu cest, malý úsek v téměř v původní podobě se zachoval na severozápad od obce Český dub. Dnes je chráněnou přírodní památkou.
Velký Bezděz se stal nejen noblesním kriminálem, ale také místem, které doslova okouzlilo Karla Hynka Máchu. Poprvé sem přišel jako student práv, osamocené noci strávené na zřícenině Bezdězu ho inspirovaly k napsání povídky Večer na Bezdězu.
Bezděz navštívil nejméně sedmkrát a v hostinci v Doksech se také seznámil s tragickým příběhem nešťastné lásky a otcovraždy v rodině bohatého sedláka v nedaleké Dubé. Tento příběh pak Mácha zpracoval ve své básni Máj. Sám autor k básni uvedl: „Děj básně této koná se u města Hiršberg mezi horami, na nichž hrady Bezděz, Pernštejn, Houska a v dálce Rollberg k východu, západu, poledni a půlnoci ukazují....“.
Netušil, že se po stu letech krajina hlubokých lesů, skal a jezer, do které zarámoval příběh lásky a vraždy, dostane do průvodců jako Máchův kraj...