Článek
PískoZOO, která je k vidění nad horní stanicí lanovky, navazuje na předešlé tři ročníky projektu Pískoles. „V minulých letech jsme se zaměřili na problematiku českých lesů a našich ohrožených zvířat. Letos se podíváme více do světa, umělci tvoří sochy, které figurují na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody. I proto jsme letos pozměnili název,“ vysvětlila Právu Dita Korčák, předsedkyně spolku Happy Forest, který projekt organizuje.
Na vytvoření celkem osmi soch spotřebovali sochaři 90 tun ekologicky nezávadného písku z vápenky Vítošov. Největší sochy mají na výšku okolo tří metrů. Jedním z umělců, kteří sochy tvoří, je i Igor Kučera z Vřesiny na Opavsku. Pod jeho rukama vznikl například ležící nosorožec. „Nosorožce jsem dělal, ale už je to strašně dávno. Byl takový malý, ze dřeva. Z písku ho dělám poprvé,“ přiznal Právu.
Aby se mu podařilo zachytit zvíře co nejvěrněji, používal jako předlohu nejen figurku nosorožce, ale i pár jeho kreseb z několika úhlů. Na dotaz, proč dělá ležícího nosorožce, odpověděl: „Protože udělat z písku stojícího je téměř nemožné. Nemůžete vyhrabat zpod něho ten písek. To by spadlo. Mohl by být stojící, ale prostor pod břichem bych musel vyplnit pískem a už by to nebylo přirozené,“ vysvětlil.
Za nejtěžší Kučera považuje vystihnout proporce zvířete tak, aby ho lidé okamžitě poznali. „Aby vypadal přirozeně a měl ty základní proporce správně. Taky je strašně důležité si pohlídat symetrii u hlavy, protože to je kost. Musím taky přemýšlet, kde jsou klouby, když se noha natočí, nebo jak budou vypadat ty rýhy v kůži. Prostě si pohlídat ty základní věci,“ shrnul pískosochař, který přiznal, že ve vysokých teplotách, které nyní panují, se mu dobře nedělá. „Raději bych byl, kdyby bylo tak pět stupňů,“ pousmál se.
Zvířata z písku na Pustevnách jsou k vidění zdarma, každý ale může zaplatit dobrovolné vstupné. To následně spolek předá organizacím působícím na poli ochrany zvířat v lokalitách, kde ohrožené druhy žijí.