Astronomický střed Evropy leží 50 kilometrů od Prahy

Oblast Kouřimi byla podle archeologických nálezů osídlena už v mladší době kamenné. Neolitičtí zemědělci tu ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem založili osadu, ze 3. tisíciletí př. n. l. pak pocházejí četné keramické nálezy svědčící o jejím rozvoji.

Dalším velkým milníkem byl příchod Slovanů, kdy se v 7. století ve Staré Kouřimi usídlil rod Zličanů a později zde bylo zbudováno rozlehlé hradiště. Kouřim měla postupně dosahovat takového věhlasu, že se směle mohla měřit s Prahou.

Podle Kristiánovy legendy z 10. století zdejší Zličský kníže Radslav bojoval o moc s přemyslovským knížetem sv. Václavem, který s boží pomocí bez boje zvítězil. Zlické knížectví bylo jako nebezpečný konkurent Prahy poraženo při taženích Václavova bratra Boleslava I.

Dnešní Kouřim byla ve středověku jedním z nejvlivnějších královských měst, její rozmach trval až do 16. století. Během třicetileté války však byla značně poničena. Její dřívější věhlas je důvodem, proč je dnes vyhledávána zejména milovníky historie.

Nejvýznamnější dominantou kouřimského náměstí je kostel sv. Štěpána s kryptou sv. Kateřiny. Jeho stavba začala už ve 13. století, kdy se z Kouřimi stalo královské město za vlády Přemysla Otakara II. Věže pak byly dokončeny ve století 14. Ve středověku stavba sloužila jak církevním, tak světským účelům, konala se v ní například jednání městské rady.

Během třicetileté války byl chrám poničen drancováním a následnými požáry, v 17. století prošel nezbytnou rekonstrukcí a získal barokní vzhled. Roku 1688 byly pod sakristií objeveny svaté ostatky a kostel se stal cílem četných poutníků. Dnes se jedná o jednu z nejvýznamnějších památek evropské raně gotické architektury a od května do září je návštěvníkům přístupný od úterka do neděle. Do interiéru lákají zejména fresky z 15. století. Fotit se v něm ovšem nesmí.

Kousek od kostela stojí 34 metrů vysoká zvonice s obrácenými zvony ze 16. století. Tu lze též navštívit a pokochat se pohledem na náměstí z ptačí perspektivy. Uvnitř ale čekají příkré schody a žebříky, které rozhodně nejsou pro každého. Ti zdatnější jako odměnu za vynaložené úsilí zhlédnou i dva barokní zvony, 700kilovou Marii a 1250kilového Štěpána s vyobrazeními světců, po nichž nesou jméno.

Zvony jsou zavěšeny na principu vysokého točení, srdcem vzhůru, a zvoní se na ně „manuálně“. Zdatní zvoníci kolosy rozeznívají speciálním pohybem nohou, který je náročný a nebezpečný zároveň.

Kouřimští zvoníci několik let pořádali sbírku na výrobu chybějícího zvonu Apolena. A mimo jiné i díky iniciativě nejmladšího zvoníka Jana Buga, jenž organizoval již pět ročníků Pochodu Apolena, se loni peníze konečně vybraly a zvon již byl zadán do výroby. Stávající dvojici by měl doplnit ještě během letoška. Legendární Kouřimské zvonění se letos uskuteční celkem 14krát, zájemci o tuto nevšední podívanou si data mohou ověřit na facebookové stránce Kouřimští zvoníci.

Vstupné do kostela i zvonice je možné zakoupit v Muzeu Kouřimska v historické budově Staré radnice uprostřed náměstí. Ve stálé expozici můžete zhlédnout dějiny Kouřimi nejen jako královského města. V současnosti nabízí i výstavu Koloniál pana Bajzy aneb Historie obchodu spjatou s natáčením Bylo nás pět, jež je přístupná až do konce října.

Zdarma se můžete pokochat malebným náměstím, které patří k největším ve středověkých městech u nás vůbec. Zdejších 35 měšťanských domů stojí na původních parcelách. V Kouřimi je jen jedna restaurace, vyhlášená pekárna i cukrárna ale zaručeně uspokojí mlsné jazýčky výletníků.

Uprostřed náměstí stojí Mariánská kašna se sochou Panny Marie Immaculaty, jež je kulturní památkou. A nedaleko od ní se nachází i památník Jaroslava Pouly z roku 2010 symbolizující 1,5 kilometru vzdálený průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku, označovaný jako astronomický střed Evropy.

Ten slouží především k určení středoevropského časového pásma a počítá se podle něj třeba východ a západ Slunce pro Česko a další astronomické výpočty. Bod byl vyměřen Českou astronomickou společností 23. září 1995 a v roce 2000 opětovně přeměřen.

Mezi další památky stojící za zmínku patří kaple Panny Marie Pomocné z 18. století a kostel Nejsvětější Trojice z 16. století, který je přístupný během akce Sen noci Kouřimské.

S architekturou lidových staveb nejen regionu, ale celých středních, severních a východních Čech se můžete seznámit ve Skanzenu Kouřim, kde je k prohlédnutí 14 větších objektů z období 17.–19. století.

Ve středověku se ve městě a okolí nacházelo devět vodních mlýnů, z nichž se do současnosti zachoval soubor šesti středověkých a raně novověkých staveb. Můžete si je prohlédnout, když se vydáte po naučné stezce Kouřimskými mlýny, která začíná u skanzenu.

Až zhlédnete všechny zajímavosti ve městě, nezapomeňte se po cestě domů zastavit ještě na pahorku Stará Kouřim, kde se nacházelo původní opevněné hradiště, a hlavně u Lechova kamene. Rulová skalka na dohled od města je opředená jak pohádkovými, tak děsivými legendami. Vydáte-li se k ní o Štědrém večeru, možná objevíte i poklad. Pokud vyrazíte v červnu, můžete se těšit na krásné výhledy na město a čerstvé jahody z vedlejšího pole.