Antický chrám na Strakonicku není žádný přelud

Samotný vznik poutního místa na zalesněném kopci nad obcí se uvádí se vší pravděpodobností k roku 1626, kdy zde jistý Michal Hýzrle z Chodů, jeden ze tří synů s Turky bojujícího vojevůdce a spisovatele Jindřicha Hýzrleho, císařem Rudolfem II. povýšeného do panského stavu, dal vztyčit trojici dřevěných křížů. Další, již zcela konkrétní datum je pak rok 1728, kdy Karel Šebastian z Říčan zbudoval místo nich čtvero zděných kaplí s kaplí Panny Marie. Takže žádný Zeus, Apollón nebo Artemis.

Následuje rok 1820, kdy za majoritního finančního přispění hraběnky Dorotey Reyové vyrostla kaple Povýšení Svatého kříže. Kdo je schopen zalovit v paměti školní výuky, tak mu mohou naběhnout základní typy antických sloupů – dórský, iónský, korintský – a se znalostí jejich podoby snadno sezná, že tato svatyně stojí na tuctu (tedy dvanácti) sloupech dórských.

Dnes tedy komplex kalvárie tvoří tento chrám, čtyři výklenkové kaple, kaple Bolestné Panny Marie na východním úbočí v lese a malá kaplička u lesní cesty, odkud je to pár desítek metrů ke kalvárii.

Cestou upoutá dřevěná poustevna – tak jako se nikdy v tomto čestickém chrámu božstvo neuctívalo oběťmi ani bujarými bakchanáliemi, ani zde nikdy žádný poustevník nežil. Poustevna zde byla vystavěna až ve století páry, konkrétně roku 1821, předpokládá se, že z důvodu zvýšení atraktivity místa v době věhlasných poutí. Komu se podaří nahlédnout dovnitř, tak ale poustevníka ve finále spatří, byť pouze vyobrazeného na fresce.

Poblíž tohoto místa je možné po 35 schodech pokořit „rozhlednu“ výstupem do sedmi metrů, kde je na telekomunikační věži stojící v poli umístěna vyhlídková plošina garantující vcelku neoslnivý výhled.

Další zajímavostí, již cestou do obce, je ke hřbitovu přiléhající farní kostel Stětí svatého Jana Křtitele, známý též jako kostel Umučení téhož světce. Původ má ve 13. století, 14. století přestavělo románskou stavbu na gotickou, hlavní oltář pochází z období kolem roku 1730. V letech 1843 až 1844 byla znovu zaklenuta chrámová loď. I zde lze zhlédnout nástěnné malby.

Již v obci pak je nepřehlédnutelný raně barokní zámek. V parku jsou skromné pozůstatky středověké tvrze, v prostorách zámku dnes sídlí obecní úřad, knihovna a malé muzeum. Dříve zde stávaly zámky dva, jeden v místě bývalé tvrze, druhý byl budován na místě dnešního, ovšem ještě před dostavbou vyhořel. To dost postihlo majitelku Čestic, kterou byla v ten čas Benigna Kateřina Hochhauserová, která, zcela zadlužená, věřitelům zmizela v zahraničí.

Poté se majitelé střídali, až roku 1815 c. k. komoří a major rakouské armády, rodák z Monaka Karel, hrabě Rey, získal panství koupí. Ten sem pro změnu prchl před francouzskou revolucí a před kvasem napoleonských válek. Tento imigrant se v české části pozdějšího Rakousko-Uherska usadil již v roce 1804 – tehdy zakoupil zámek Mitrovice u Sedlce, ovšem další přesun nastal roku 1807, kdy se jeho domovem staly Lčovice nedaleko Vimperka.

Doprovázela ho i jeho choť, francouzská šlechtična Doroteoa z rodu Berteuil. Tedy ta dáma, co ochořela, pak se uzdravila a zasloužila se o zbudování chrámu na kalvárii. Prospěšná byla i místním chudým, krom podporování kroužku ručních prací pro dívky poskytovala chudině s manželem vydatnou teplou polévku.

Jejich dobré činy byly paradoxně „po zásluze potrestány“, Karel Rey díky svým podnikatelským aktivitám přišel na mizinu, nepomohlo ani i dnes oblíbené převedení majetku na manželku. Byl z mocnářství vypovězen, po toulkách Itálií dožil coby nuzák v rodné Francii.

Čestický potok se vlévá do zhruba 18 kilometrů dlouhého potoka s uchu hříšníků lahodícím názvem Peklov. Cestou od Čestic proti jeho toku narazíme nejprve na křížek u cesty a poté na chráněnou přírodní památku dřešínské ořešáky. Pokud v Dřešíně odbočíme do kopců, v Dřešínku stojící zámek opravdu nestojí za zastavení, necitlivá nová fasáda z něj činí tuctovou šedou bytovku. Zato malebná je malá víska Kváskovice, odkud je to jen pár kilometrů k mlýnu Hoslovice. Tento nádherný vodní mlýn čeká na návštěvníky od úterý do neděle ještě do konce října.

Za zastavení stojí Dřešínu blízká Dobrš s kostelem Zvěstování Panně Marii, kaplí sv. Jana a Petra a rozlehlou, zčásti dochovanou tvrzí. Toto místo by ovšem žádalo samostatný článek, nejen díky rytíři Josefu Menšíkovi, který v plné zbroji vyjel roku 1938 bránit uloupenou hranici proti německé armádě.