Thajsko si už získalo batůžkáře i rodiny s dětmi. Zbytek teď pomohou nalákat influenceři

Thajsko v srpnu hrdě ohlásilo, že se konečně dostává na předcovidový počet turistů a očekává, že jej letos navštíví přes 35 milionů lidí. Dobrá zpráva pro státní pokladnu, o něco horší pro ty, kteří mají rádi pláže a nejrůznější památky sami pro sebe. Naštěstí Thajsko je obrovská země, a pokud jste ochotni vynechat ta nejfrekventovanější místa a trochu si přivstat, cestu si stále užijete.

Už nyní je pro Thajsko extrémně důležitý čínský trh. Jen za první pololetí letošního roku do něj zavítalo více než 3,4 milionu návštěvníků z Číny. Nebude jistě bez souvislosti, že na samotný konec loňského roku organizace Tourism Authority of Thailand (TAT) pozvala do země 93 předních čínských influencerů za kulturními zážitky ve snaze nalákat čínské turisty.

Nešlo přitom jen o návrat na turistickou mapu v době pocovidové, ale taktéž o znovuobnovení důvěry k destinaci, která značně utrpěla po říjnové střelbě v nákupním středisku Siam Paragon v Bangkoku. Pokud je nějaký trh extrémně citlivý na bezpečnostní incidenty, je to ten čínský. A klíčovou roli v rozhodovacím procesu turistů, zda je destinace bezpečná a vhodná pro cesty (zejména mezi mladými lidmi), tam hrají influenceři na sociálních sítích.

TAT nenechává nic náhodě a přes svůj nový projekt TAT Connex se snaží ke spolupráci nalákat nejrůznější celebrity, influencery a blogery. Ty hodlá propojit s místními podnikateli v turistické sféře a ve výsledku s jejich pomocí dostat do země v budoucnu ještě více turistů.

Z pohledu českého turisty může být jistě klíčové, že v období zimní sezony fungují i letos už opakovaně přímé charterové lety Čedoku z Prahy do Krabi a z Brna do Phuketu. Pro ty, kteří nechtějí letět přes nějaký ten mezibod do Bangkoku, je to jednoznačně nejrychlejší cesta. Aspoň tedy do chvíle, než se někdy v budoucnu konečně otevře linka Praha-Bangkok, o níž se už roky mluví.

Pokud i vy přemýšlíte o návštěvě Thajska, vybral jsem pro vás alespoň pět míst, která stojí za návštěvu, a dodám rovnou i proč. Čtyři jsou vhodná i pro začátečníky, páté je už pro gurmány, kteří se v zemi alespoň trochu lépe orientují a ideálně alespoň pár slůvek jazyka ovládají.

Chvíli jsem zvažoval, zda nezařadit spíše Koh Samui kvůli krásným plážím a luxusním ubytováním, ale oblast Krabi a Ao Nangu dost možná nabídne prvonávštěvníkům Thajska více. Krabi působí stále jako zázemí mladších, zdejší noční trhy jsou velmi oblíbené, ale jedno tu přece chybí. Moře.

V ten moment však vstupuje do hry pobřežní městečko Ao Nang, vzdálené asi půlhodinku autem. Ideální výchozí bod pro výlety na okolní ostrovy na motorových bárkách či motorových člunech v případě těch vzdálenějších. Masáže, mnoho skvělých restaurací a vše, co je třeba ke zdařilé dovolené. A vyrazte na Railay Beach, která je za rohem a v ranních hodinách je to skutečný ráj!

Navštívit Bangkok a nezavítat do historické destinace Ayutthaya, které bývalo obchodním centrem siamské říše, by byla snad ještě větší škoda než vyrazit do Lisabonu a neudělat si aspoň půldenní výlet do Sintry. Vlakové spojení je bezproblémové a za nějaké dvě a půl hodiny po opuštění Bangkoku se můžete procházet mezi úchvatnými chrámy města, které je na seznamu světového dědictví UNESCO. Zkrátka pokud vám začne ruch hlavního města už trochu vadit, víte, kam se můžete vydat.

Bude to už skoro 20 let, co pobřežní oblast Khao Lak smetlo tsunami, což toto místo zcela změnilo. Khao Lak měl tehdy náběh na to, aby z něj bylo party středisko ne nepodobné dnešnímu Phuketu.

Jenže poté, co se začala tato destinace vzpamatovávat, už se nikdy tato ambice nenaplnila a z Khao Laku je poklidná pobřežní oblast zaměřená převážně na rodiny s dětmi. Dnes už navíc snad dobře chráněná systémem varujícím před tsunami. A pozor, v blízkosti jsou úchvatné Similanské ostrovy a v dojezdové vzdálenosti národní park Khao Sok. Klidná, ale velmi solidní kombinace.

Sever Thajska rozhodně není ani trochu nezajímavý. Před nějakými dvaceti až třiceti lety byl Čiang Mai rájem batůžkářů, před deseti lety rájem digitálních nomádů a dnes to tam táhne milovníky kopcovité krajiny, jógy a chrámů, kterých je zde více než 300. Bohužel je zde v poslední době nemalý problém s kvalitou ovzduší, a tak je nutné dobře naplánovat roční období, kdy do této oblasti vyrazíte. Ale takový Songkran, tedy oslava thajského nového roku v půli dubna, je určitě dobrým důvodem k návštěvě.

Toto místo zatím v katalozích cestovních kanceláří nenajdete a cosi mi dává tušit, že se to ještě nějaký ten rok nezmění. Historická oblast na severovýchodě země není malá, ale turisticky je takřka nedotčená. V mnoha ohledech připomíná více Laos než Thajsko a angličtina vám zde bude v drtivé většině případů zcela k ničemu.

I tak má zdejší oblast velké kouzlo nejen díky specifické, jednodušší gastronomii. Jde o nejchudší část země, a pokud si v Isánu najdete své, můžete tam skutečně žít za stokorunu až dvě za den, podobně jako to šlo dříve bez potíží i v jiných částech země. Troufnete si?