Článek
„V terénu budou uvedené úseky zřetelně označeny cedulí s doprovodným textem - Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody od 15. 3. do 31. 5.,“ uvedl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný a vysvětlil, že důvodem této sezonní uzavírky je skutečnost, že cesty, nebo jejich části, vedou přes místa pravidelného výskytu těchto chráněných živočichů.
Sezonní uzávěra v tomto konkrétním časovém úseku, tedy v období jejich toku a rozmnožování, pomůže chránit tento druh zvláště v jeho citlivém období za co nejmenšího omezení návštěvníků Krkonoš. Podle posledního sčítání z roku 2023 bylo v Krkonoších 56 tetřívků, přičemž celková populace je odhadována na 110 až 120 jedinců.
Seznam sezonních uzavírek
(1) Žlutá turistická cesta ve směru ze Zadních Rennerovek na Hanapetrovu Paseku, vedoucí po hranici klidového území v úseku Pod Zadními Rennerovkami až k cyklotrase Liščí cesta
(2) Zelená turistická cesta v úseku Vosecká bouda až Labská louka
(3) Žlutá turistická cesta z Tetřevích Bud na Liščí louku v úseku Černý potok až Liščí louka (rozcestí), vedoucí z části po hranici klidového území
(4) Zimní tyčovaná cesta z Malého Šišáku k Luční boudě, v úseku Pod Malým Šišákem až k Luční boudě
(5) Chodník biskupa Doubravy v úseku od hranic klidového území nad loveckou chatou Jana ve směru pod Jelenku a z něj na jih odbočující cesta k Niklovu Vrchu
(6) Žlutá turistická cesta v úseku Václavák (naučná stezka) až Pěticestí
(7) Naučná stezka Černohorské rašeliniště v úseku Nad Pardubickými Boudami – vyhlídková věž – U Hubertovy vyhlídky – Velké Pardubické Boudy
(8) Zelená turistická cesta z Tetřevích k Hrnčířským Boudám, v úseku Tetřeví Boudy (hranice klidového území) až Čistá /potok, rozcestí/
(9) Zelená turistická cesta (Jiřího Nováka) v úseku souběhu hranice klidového území se státní hranicí s Polskem
(10) Žlutá turistická cesta v úseku Kolínská bouda až Slatinná stráň
„Tato opatření jsou proto pro jejich přežití v krkonošské přírodě nezbytná. Předpokladem je však důsledné respektování těchto uzavírek a rovněž dodržování celoročního zákazu pohybu mimo vyhrazené cesty a trasy v klidových územích,“ dodal Drahný s tím, že většina uzavřených tras je obchozích po sousedních turisticky značených cestách.
Kompletní seznam s přesným popisem omezení včetně podrobného odborného zdůvodnění je uveden v jednotlivých opatřeních obecné povahy.
Tetřívek obecný je středně velký druh tetřeva. V Česku byl nejpočetnější kolem roku 1910, od té doby jeho počty neustále klesají. Mimo to postupně vymizel z většiny území. Zřejmě nejvíc jich je dnes v Krušných horách, Jizerských a Krkonoších. Osidluje nejraději rašeliniště, lesní paseky, vřesoviště nebo slatiny.
Období hnízdění sokolů
V Krkonoších, především v ledovcových karech, probíhá také sezona toku a hnízdění vzácných a krásných dravců, sokolů stěhovavých (Falco peregrinus). „Připomínáme proto důležitost dodržování základních pravidel národního parku a to, že v klidových zónách je povolen pohyb pouze po značených cestách a je zakázáno používání dronů,“ připomněl mluvčí Radek Drahný.
Na české straně Krkonoš pravidelně hnízdí několik párů tohoto kriticky ohroženého druhu dravce, další 2 až 3 páry hnízdí na polské straně hor. Sokoli přilétají ze zimovišť do Krkonoš v lednu, obhlížejí svá hnízdiště a připravují se na hnízdění na skalách v ledovcových karech. Od února pak začínají hnízdit. Patří k druhům velmi citlivým na rušení a během hnízdění to platí obzvlášť. Při opakovaném rušení mohou rodiče hnízdo opustit.
Nejkrásnější i nejvyšší. Český vodopád, který musí alespoň jednou v životě spatřit každý
Jeden malebný vodopád za druhým? V českém údolí je může během chvilky spatřit úplně každý
