Těm, kteří létají nachlazení, hrozí vážná zdravotní komplikace

První důvod, proč necestovat nemocný veřejnou dopravou, je nasnadě. Prostor v letadle je zejména v klasické turistické třídě značně limitovaný. Nemůžete si vybrat, vedle koho budete, respektive – v případě nemocného spolucestujícího – nebudete sedět. A pokud vám celou cestu někdo kašle či kýchá do obličeje, šance přečkat takový let ve zdraví jsou vskutku malé.

Jestli nás ale covidová pandemie něco naučila, je to skutečnost, že tento problém se dá poměrně nízkonákladově alespoň částečně ošetřit. Jste-li nemocní, avšak nechcete oželet drahou dovolenou, na kterou jste se těšili třeba půl roku, udělejte alespoň to nejmenší a na dobu letu si vezměte roušku nebo respirátor. Je to pohodlné? Bohužel ne. Je to slušné? Určitě ano. Dá se to vydržet? Každopádně.

Absolutní většina Japonců, Tchajwanců a Korejců nosí roušky či respirátory ve veřejných prostorách neustále. Takže i v letních parnech. A zvládnout se to dá. Obzvláště krátkodobě v klimatizovaném prostoru letadla.

Proč byste ale podle kapitána kolumbijských aerolinií neměli létat nachlazení už kvůli sobě? Důvody Jaimes García, který má pod přezdívkou @captainjaimesgarcia na TikToku přes 150 tisíc sledujících, vysvětlil španělsky ve videu na sociální síti a následně je anglicky zveřejnil server Independent. Cestujícím, kteří jsou nachlazení, totiž podle něj hrozí protržení ušních bubínků.

Takzvané „letadlové ucho“ už někdy pocítil snad každý, kdo létá častěji. Uši jsou na změny tlaku velmi citlivé. Zejména během vzletu a klesání letadla, nebo třeba i při potápění, mohou lidé pociťovat zalehlost či bolest uší a hlavy, způsobené rychlými změnami tlaku, které je vhodné vyrovnat otevřením Eustachovy trubice.

Proto je během zalehnutí uší doporučováno žvýkat, zívat či aplikovat Valsalvův manévr. Ten spočívá v tom, že palcem a ukazováčkem z vnější strany nosu stlačíte nosní dírky k sobě (zacpete nos) a pokusíte se jím vydechnout se zavřenou pusou. Sice se vám to nepovede, ale vzduch otevře Eustachovy trubice a tím se vyrovná tlak v uších.

Máte-li ale akutní zánět nosohltanu, vedlejších nosních dutin, zánět v uchu (roli může hrát i akutní zánět některých zubů), létání byste se měli vyhnout, protože jste ušním barotraumatem, což je fyzické poškození tkání způsobené rozdílem tlaků, více ohroženi. García tento stav popisuje jako velmi vážný.

„Když máte rýmu, Eustachovy trubice (trubice, které spojují střední ucho s hrdlem) se zanítí. Nemohou vyrovnávat tyto tlaky, a proto vás bolí uši. Při silném zánětu, kdy jsou dutiny velmi ucpané, vám může dokonce prasknout ušní bubínek. Je to velmi vážné,“ popsal García s tím, že piloti jsou v tomto směru kvůli množství po sobě následujících letů a dlouhé době strávené ve vzduchu ohroženi ještě více než pasažéři.

Pokud někdo létá takto nemocný často, vystavuje se podle americké webové stránky Healthline riziku dalších komplikací, jako jsou krvácení z nosu nebo ztráta sluchu.

Ačkoli většina barotraumat se zahojí bez lékařského zásahu, některé případy mohou vyžadovat léčbu steroidy či antibiotiky, prasklý bubínek pak může být nutné řešit operací.

Mezi další rizika létání patří dehydratace nebo v horším případě hluboká žilní trombóza, která navíc může způsobit plicní embolii. Preventivně jsou během letu doporučovány konzumace většího množství čirých nealkoholických tekutin a pravidelný pohyb. Vstaňte, projděte se a protáhněte se minimálně každých pár hodin. Když sedíte, můžete alespoň kroužit kotníky či celými lýtky.