Článek
Mýtus hovoří o tom, že Fingalova jeskyně i Obrovo schodiště byly kdysi spojené jedním dlouhým chodníkem. Původem irská legenda hovoří o udatném válečníkovi Fionnu mac Cumhailovi, který je v této konkrétní legendě vyobrazen jako obr, ačkoli jiné o něm hovoří jako o člověku zcela normálního vzrůstu. Fionn byl jiným skotským obrem vyzván k duelu, a tak postavil chodník přes moře, který měl oba soupeře spojit.
Fingalova jeskyně je tvořena čedičovými sloupy.
V 18. století vznikla skotská báseň, která legendu popisuje. V ní její autor James Macpherson přejmenoval Fionna na Fingala a jeskyně si tak při svém „znovuobjevení” britským přírodovědcem Josephem Banksem vysloužila nové jméno — Fingalova jeskyně.
Původní keltský název zněl Uamh-Binn, což by se dalo přeložit jako jeskyně melodií. Prastarý národ místo pravděpodobně využíval jako svatyni a jméno jí dal kvůli její nezvyklé a zvučné akustice.
Inspirovala skladatele
Jeskyně na ostrově, jež náleží k Vnitřním Hebridám, je údajně stará až 50 miliónů let a vznikla pravděpodobně sopečnou aktivitou, konkrétně tokem lávy. Fingalova jeskyně je vysoká až 22 metrů a hluboká 82 metrů. Ačkoli leží na pobřeží a je částečně pod vodou, není na její průzkum zapotřebí žádného speciálního vybavení, jen vyšších holínek.
Na průzkum stačí vysoké holínky.
Díky čedičovým sloupům, kterými jsou stěny obklopeny, se bezpochyby jedná o jednu z nejhezčích jeskyní na světě. A onu prazvláštní akustiku si tu mohou návštěvníci vyzkoušet sami. Koneckonců inspirovala i jednoho z klasických romantických skladatelů, Němce Felixe Mendelssohna-Bartholdy, který opit krásou i zvuky jeskyně napsal dílo zvané Hebridy, jež se někdy uvádí i pod názvem Fingalova jeskyně.
Na ostrov lze zamířit s ostatními výletníky lodí.
Přírodní útvar však navštívili i královna Viktorie, její manžel princ Albert nebo slavní literáti sir Walter Scott či Jules Verne. Ostrov Staffa je nicméně neobydlený a dostat se na něj dá pouze lodí s dalšími výletníky.