Článek
„U nás si dá pivo i Arab,“ říká s neochvějnou jistotou Josef Turek, s osmi křížky na krku nejzasloužilejší pivovarský sklepák. V podniku dělá od roku 1958, pravda, teď už jen příležitostně, ale když máte štěstí, bude to právě on, kdo vám v proslulém sklepení načepuje třetinku plzně. „Být v Prazdroji a nedat si pivo, to by byl velký hřích. Já myslím, že tady by ho okusila i Šeherezáda,“ míní Turek.
Pravda, návštěvníků z Blízkého východu sem zase až tak moc nezavítá, ale z Dálného o to víc. „A co mne třeba hodně překvapilo - přijde dívčina, Asiatka, dá si pivo, vypije ho na ex, a hned chce druhé,“ líčí Turek a pokračuje: „Že by se někdo ošklíbal, to se tu ještě nestalo. Akorát občas někdo nechce plnou sklenici.“
S opilci tady potíže nemají. „Opilí návštěvníci? To ne. Veselí. Veselí, to jo. To k pivu patří. Tady se dost často i zpívá,“ upozorňuje sklepák.
V německých vlacích se přestane podávat točené pivo
Školáci na sucho
Podle Pavly Máškové, manažerky návštěvnických služeb pivovaru, problémy s opilci na trase skutečně nejsou. „V nejhorším je můžeme nechat vyvést, ale to jsou jednotky případů za rok. Máme ochranku, na recepci jsou vybavení alkohol testery, aby se dalo případně prokázat, jak na tom dotyčný je. Nicméně pokud dorazí návštěvníci posilnění alkoholem, ale nedělají problémy, rádi je provedeme,“ konstatuje Mášková.
Tajemství výroby piva tady odhalují i děti. Včetně školních výprav. „Plzeňské základky k nám chodí poměrně často. Není divu - Prazdroj je zdejší významný zaměstnavatel. Pochopitelně to mají bez ochutnávky. A pokud jde o rodinné výpravy, je to na odpovědnosti rodičů,“ podotýká Mášková.
Cíl číslo jedna
Plzeňský Prazdroj je nejžádanějším turistickým cílem celého kraje. Všechny tamní trasy si předloni prohlédlo 530 tisíc zvědavců, loni to mělo být ještě o skoro devět procent víc. „Pomalu směřujeme k předcovidové úrovni,“ usuzuje Mášková. Ta v roce 2019 činila 590 tisíc návštěvníků. „Zda nám pomůže i cena pro nejlepší evropskou pivovarskou trasu, zatím nejsme schopni analyzovat,“ dodává.
Převažují cizinci. Přes čtyřicet procent prohlídek je v angličtině, skoro čtvrtina v němčině. „Němci dominují. A pak návštěvníci z Asie, hlavně z Jižní Koreje a Tchaj-wanu,“ upřesňuje Mášková. Asiaté zůstávají věrní svému stylu. „Stále nás překvapuje, jak upřednostňují focení před vlastním zážitkem z prohlídky. Často také požadují její zkrácení, aby toho v Evropě stačili absolvovat co nejvíc. Trasa Prazdroj má sto deset minut a nezřídka ji chtějí stihnout za hodinu,“ podotýká Mášková.
Někdy pivovarem projde i tisíc lidí za den, skupinky po čtyřiceti lidech vyrážejí co čtvrthodinu, střídá se u nich 80 průvodců. „Na co se mne lidé nejčastěji ptají? Kolik mám prohlídek. A jak jsem se naučila tak dobře německy,“ směje se průvodkyně Alžběta.