Článek
Hora křížů, zasazená v krajině na severu Litvy, je neodmyslitelným symbolem země už jedno a půl století. První kříže tu byly vztyčeny v roce 1863, kdy Rusko pod vládou cara Alexandra II. Nikolajeviče potlačilo místní rebelii a popravilo její vůdce. Počet náboženských symbolů se rychle zvyšoval, přestože se vládnoucí mocnosti několikrát snažili místo srovnat se zemí. Po éře carského Ruska to byli Sověti.
Návrší bylo několikrát srovnáno se zemí buldozérem, ale pokaždé vyrostlo znovu, ještě větší a vyšší. V roce 1961 přišel další pokus o zdemolování poutního místa. Neuplynula však ani dekáda a hora se navrátila do své původní podoby. Mezi místními dokonce koluje legenda, že ti, kteří měli místo zničit, později zahynuli při tragických nehodách, nebo onemocněli rakovinou.
Poslední pokus o srovnání hory se zemí přišel v roce 1985. Byl ale opět marný, protože místní obyvatelé ukázali, že se nebojí a budou nadále vzdorovat. Dnes na návrší stojí kolem 200 tisíc křížů.
Oslavit nové začátky
Nebývale spirituální Hora křížů zaujímá v srdcích obyvatel zvláštní místo. „Jde o symbol naší víry a přesvědčení, že Litevci budou i v budoucnosti bojovat za svou svobodu mnoha různými způsoby. Tohle místo bylo zničeno celkem pětkrát a lidé ho vždy znovu vybudovali,“ uvedl turistický průvodce Simas Daugmaudis.
I z toho důvodu je návrší významným poutním místem. Návštěvníci tu hledají vnitřní klid, také tu ale oslavují významné životní milníky. „Litevci sem přicházejí během svateb. Kříže tu zanecháváme jako symbol nových začátků a rodiny, třeba při narození dítěte,“ doplnil Daugmaudis.
V roce 1993 se tu konala obří mše vedená někdejším papežem Janem Pavlem II., které se zúčastnilo na 100 tisíc lidí. O čtvrt století později Horu křížů navštěvují statisíce lidí ročně. „Je to magické místo, které mohou lidé navštívit, když procházejí těžkým obdobím. Je jako fénix, který pokaždé povstane z popela pro ty, kteří ho potřebují,“ myslí si jedna z návštěvnic.