Článek
Chur je hlavní a největší město kantonu Graubünden. Ten se nachází na jihovýchodě Švýcarska, hraničí s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Znát ho můžete i pod jinými názvy, například Grigioni či Grisons. Kanton má totiž hned tři oficiální jazyky — vedle němčiny a italštiny je to také rétorománština, která má navíc ještě další dialekty. „Pro lingvisty je to opravdový ráj," uvádí turistická centrála tohoto kantonu v nadsázce.
V samotném Churu žije asi 36 tisíc obyvatel a jeho Staré Město se pyšní tím, že v něm nejezdí žádná auta. K vidění jsou tu pochopitelně významné církevní stavby, například katedrála Nanebevzetí Panny Marie nebo kostel svatého Martina.
My se však zastavujeme na náměstí Gigerplatz, které by leckdo mohl minout bez povšimnutí. Byla by to ovšem škoda, pojmenované je totiž po sochaři, malíři a návrháři Hansi Rudolfu Gigerovi. Ten se v Churu 5. února roku 1940 narodil do rodiny lékárníka, sám se ovšem vydal uměleckou cestou. Svými výtvarnými díly se proslavil po celém světě.
Plavba mezi kantony. Výlet trochu jinak
Nejvíce se zapsal svým návrhem vetřelce ze stejnojmenné série hororových filmů — také si v roce 1980 odnesl nejvyšší filmové ocenění, Oscara, jako klíčový člen týmu tvůrců vizuálních efektů. Zemřel 12. května roku 2014 v Curychu, v jeho rodném městě na něj ovšem nezapomněli.
Gigerovo náměstí
Zmíněné náměstí nese jméno umělce od roku 2015. Gigerplatz najdete na křižovatce ulic Vazerolgasse a Storchengasse a umístění to není náhodné. Právě na adrese Storchengasse 17 se nachází rodný dům H. R. Gigera. Nejdříve tu byla jen pamětní destička, která na to upozorňovala. Nyní v červenci byla jako pocta Gigerovi upravena i fontána.
Samotná kašna tu stojí už od roku 1880 a patří mezi ty vůbec nejstarší ve městě. Nyní tedy dostala novou podobu — obložena je černými kameny a na dlažbě před ní je vyznačeno slavné jméno: H. R. Giger. To nejdůležitější je ovšem na dně fontány, zjišťujeme. K vidění je totiž jednadvacet kovových desek s typickým „biomechanickým" vzorem. Podobné vzory mimochodem najdete také v umělcově muzeu ve městě Gruyěres, to se ovšem nachází na druhém, západním konci Švýcarska.
Naopak jen pár kroků od Gigerplatzu si můžeme prohlédnout dílo samotného mistra. V zahradě Muzea umění je k vidění torzo ženy, které je na první pohled v Gigerově stylu — napůl člověk, napůl stroj, jehož kovová podoba jako by sem do přírody přistála z jiného světa. Další díla bývají k vidění v samotném muzeu, ale významně je tu zastoupeno i další slavné jméno švýcarského umění: Giacometti. Vystavena jsou tu jak díla známého sochaře Alberta, tak jeho otce Giovanniho, malíře.
Bar měl být v New Yorku
Milovníci H. R. Gigera by neměli v Churu vynechat ani bar, jenž má švýcarský výtvarník na svědomí. Nachází se přibližně dvacet minut chůze směrem na západ od Starého Města, v ulici Comercialstrasse. Dveře, křesla, zrcadla a pochopitelně i barový stůl, vše tu navrhl sám Giger. Původně měl být tento bar v New Yorku, kvůli nedostatku financí se však projekt ve Spojených státech nakonec neuskutečnil.
Giger proto na začátku 90. let přesvědčil Thomase Domeniga, významného architekta a autora řady staveb v Churu, aby změnil své plány. Domenig původně chystal do ulice Comercialstrasse kavárnu, nakonec však vznikl bar vyzdobený umělcovými díly. Snad za to může i jedna zajímavost — Giger totiž chodil na střední školu společně s manželkou architekta.
Pokud byste se sem vydali, je třeba mít na paměti otevírací dobu — ve všední dny bar zavírá v osm hodin, v sobotu už v šest a v neděli neotevírá vůbec.
Kam dál? Na vlak
Milovníci umění si v Churu přijdou na své, stejně jako fanoušci železnice a cestování. Mohou odsud vyrazit typicky červeným vlakem Rhétské dráhy. Město je výchozí zastávkou vlaku Bernina Express a heslo tohoto spoje zní „Od ledovců k palmám", protože vlak dojede přes Svatý Mořic až do italského Tirana.
Ve Švýcarsku otevřeli největší muzeum čokolády na světě
Další spoj Rhétských drah se pak jmenuje Glacier Express, tedy Ledovcový expres, z Churu lze dojet až do Zermattu, nad nímž se tyčí hora Matterhorn. Podtitul této trasy je „Nejpomalejší rychlík na světě". Tady opravdu platí ono klišé: „I cesta může být cíl." Na těch nejkrásnějších místech strojvedoucí vždy přibrzdí, aby si cestující mohli vše prohlédnout a vyfotit. Z Gigerova rodného města tak vyrážíme za dalšími krásami — jejich autorem je ovšem sama příroda.
Může se vám hodit na Zboží.cz: