Švýcarsko je rozmanitá lyžařská velmoc, kde můžete zažít i půvabné retro

Švýcarsko má mimořádně rozmanitou nejen krajinu, ale i úroveň svých turistických letovisek. Kromě atrakcí světového významu, k nimž patří třeba železnice do ledovcového světa v Jungfrau nebo ikonický Matterhorn, tu najdete i komorní a zapomenutá, o to však autentičtější místa, kde se lyžování za poslední desítky let moc nezměnilo.

Vzhledem k vyšší cenové hladině Švýcarska bývá hlavním motivem k tamější lyžařské dovolené právě chuť poznat „něco jiného“. Švýcarská střediska mívají nezaměnitelného ducha a typicky nabízejí i plnohodnotné nelyžařské vyžití – sáňkování, bruslení, procházky, výlety vlakem a samozřejmě výhledy.

Ve Švýcarsku lyžují hlavně domácí, zahraničních turistů je oproti ostatním alpským zemím méně. Je to samozřejmě způsobeno i vysokým kurzem franku, který Švýcarsko „uměle“ zdražuje. Každopádně právě tato „domáckost“ je zárukou určité autenticity, kterou narušuje jen několik destinací, jež ve velkém lákají mezinárodní návštěvníky – ať už lyžaře, nebo běžné turisty.

Zatímco Zermatt, Jungfrau nebo Verbier mají kosmopolitní atmosféru, v Leukerbadu, ve Scuolu nebo v Biviu si užijete Švýcarsko v jeho ryzí podobě.

Až na pár výjimek ve Švýcarsku nemají ani velkokapacitní lyžařské arény, dimenzované pro desetitisíce návštěvníků. Potvrzuje to i analýza, která porovnávala tržby lyžařských středisek vzhledem k rozloze sjezdovek – Švýcarsko generuje v průměru jen polovinu toho, co Rakousko.

Lyžuje se tu zkrátka v komornější atmosféře, v pomalejším tempu, často i na letitějších lanovkách či vlecích, což může být pro leckoho lákavější než nejmodernější výkřiky techniky.

V konzervativním Švýcarsku zkrátka není zvykem modernizovat lyžařské areály proto, aby byly větší a kapacitnější, ale když už nové lanovky vznikají, nezřídka jde o pozoruhodné stavby. Nejnovějším příkladem jsou lanovky na vrchol Klein Matterhorn, které umožňují přejet téměř čtyřtisícový hřeben ze švýcarského Zermattu do italské Cervinie.

V létě 2023 byla dokončena nová, robustní, větruodolná, pohodlná a prostorná panoramatická kabinková lanovka systému 3-S na vrchol Klein Matterhorn z italské strany z vrcholku Testa Grigia (3480 m n. m.).

Spolu s lanovkou stejného typu z Trockener Stegu na švýcarské straně, s níž se setkává ve výšce 3883 metrů, vzniklo celistvé propojení Zermattu a Cervinie lanovkami, které umožňují hodinu a půl trvající vyhlídkovou jízdu s dvoutisícovým převýšením ze Švýcarska do Itálie a pak zase zpět.

Obě lanovky sice zpřístupňují sjezdovky na ledovci tamního areálu, ale motivem pro výstavbu tohoto spojení jsou především turisté, kteří mohou nezapomenutelnou jízdu absolvovat prakticky celoročně.

Na švýcarské poměry je neobvyklým developerským projektem také propojení a rozvoj lyžařských areálů v Andermattu, Sedrunu a Disentisu ve středním Švýcarsku. Kromě arény s více než 100 kilometry sjezdovek byly vybudovány nové luxusní hotely a chalety přímo v Andermattu, který dříve využívala jako svou základnu švýcarská armáda.

Proměnu horského letoviska původně financoval významný egyptský investor, nicméně letos projekt z velké části přebírá investiční skupina Vail Resorts, která provozuje největší americká lyžařská střediska.

Již před lety také do Švýcarska pronikl fenomén dynamických cen skipasů, pocházející rovněž z Ameriky. Po prvotních experimentech v podobě levnějších skipasů při špatném počasí se do této cenové hry přidaly i nejvýznamnější lyžařské destinace – Svatý Mořic či Zermatt a mnohé další ceny určují podle sezony, vytíženosti střediska a předstihu, v jakém si lyžař permanentku zakoupí.

Inovativní lyžařský resort Flims Laax Falera letos uvádí do provozu nový typ kabinkové lanovky, kterou označuje jako taxi, a to na trase z Flimsu přes mezistanici Foppa na Startgels. Odtud bude v budoucnu pokračovat dále vzhůru do stanice Segnes, kde se rozdělí směrem na Nagens Sura, nebo Cassons.

Jako taxi je tato lanovka označována proto, že na trať se vydá jen v případě, že si ji na nástupišti cestující přivolá „z depa“. Po dostavbě celé rozvětvené trasy si cestující budou zároveň volit, v jaké stanici si přejí vystoupit, a 10místná kabinka je bez přestupování doveze do cíle.

V Davosu pak letos vybudovali novou sjezdovku, která se spouští do údolí z areálu Jakobshorn. Nová přímá a prostorná černá sjezdovka odlehčí stávající úzké návratové trati.

Právě Davos je jedním z nejlákavějších středisek pro české lyžaře – má dojezdovou vzdálenost srovnatelnou s tyrolskými středisky, velkou rozlohu lyžařské oblasti (239 km ve čtyřech areálech, propojených vlakem či skibusem) a výjimečnou sněhovou jistotu, navíc v Davosu a jeho okolí je i velký výběr ubytování nejrůznějších typů a cenových kategorií.

Klidnější, ale rovněž z Česka dobře dostupnou alternativou je Scuol, starobylé městečko přímo na trase do oblíbeného italského Livigna. Láká na rozmanité a nepřelidněné sjezdovky ve slunečné horské kotlině vysoko nad městem a také na termální lázně.