Švýcarské Lausanne je metropolí olympijského sportu

Sídlit ve Švýcarsku je velmi výhodné pro sportovní federace, protože země Helvétského kříže jim poskytuje značné daňové úlevy. Je to ale symbióza oboustranně výhodná, neboť mezinárodní sportovní instituce přinášejí ročně jenom kantonu Vaud, jehož je Lausanne správním střediskem, v přepočtu více než čtyři miliardy korun do rozpočtu, které by jinak neměl.

Že je Švýcarsko skutečným rájem pro sportovní organizace, to potvrzují i ty, které si sice nevybraly Lausanne, ale usadily se někde poblíž. Například v pětadvacet kilometrů vzdáleném Nyonu má nové moderní sídlo Evropská fotbalová unie (UEFA), v Curychu Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) a Mezinárodní hokejová federace (IIHF).

V Olympijském parku u Ženevského jezera stojí už sedmnáct let Olympijské muzeum, které nabízí na deset tisíc unikátních exponátů. Přímo před vchodem jsou umístěny stojany a na nich laťka ve výšce 245 cm, což je hodnota světového rekordu Kubánce Javiera Sotomayora. Pod nimi si v záklonu uvědomíte, jak to je neuvěřitelně vysoko.

Samotná expozice začíná řeckým starověkem a pokračuje založením MOV Pierrem de Coubertinem. Opomenut není ani Čech Jiří Stanislav Guth-Jarkovský jako jeden ze zakládajících členů MOV. V muzeu, na poměrně malé ploše, najdete například všechny olympijské pochodně, udělované medaile a maskoty většiny olympiád.

Velkou hodnotu mají vystavované osobní předměty sportovců, jako například tretra Jesse Owense z OH v Berlíně, kostým krasobruslařky Katariny Wittové z její legendární Carmen, s níž vyhrála v Calgary, trikot sprintera Usaina Bolta z Pekingu nebo kombinéza a lyže trojnásobného olympijského vítěze z Grenoblu Jeana Clauda Killyho.

Hlubokou stopu tu zanechali i naši. Emil Zátopek má před vchodem do muzea bronzovou sochu a uvnitř ve vitríně tretru z Helsinek 1952. Jan Železný zase věnoval žlutý oštěp, kterým vyhrál OH v Barceloně. Jen od nejúspěšnější české olympioničky Věry Čáslavské nemá muzeum dosud žádný artefakt.

Vstupné do muzea, v přepočtu 270 korun, určitě stojí za to, protože si na své přijdou i numizmatici a filatelisté. Muzeum disponuje velkým archivem a na elektronických panelech si najdete o MOV, olympiádách a sportovcích prakticky všechny dostupné informace. Ročně si ho prohlédne přes dvě stě padesát tisíc návštěvníků z celého světa.

Lausanne si za svoje sídlo vybraly i mnohé sportovní celebrity. Z nejznámějších třeba krasobruslař Stéphane Lambiel nebo král automobilových rallye Sébastian Loeb.

Dominantou města je katedrála sv. Jakuba, která byla založena již v 11. století. Patří také k největším gotickým stavbám v Evropě. Nádherný interiér nabízí mnoho zajímavostí a pamětihodností, včetně hrobky proslulého rytíře Otty z Grandsonu. Nepochybně evropskou raritou je ponocný, který z ochozu věže obhlíží město a hlásí noční hodiny.

Lausanne je proslulé svými kavárničkami nejen na břehu jezera, ale i v centru, k němuž se dostanete od jezera metrem, které spíše připomíná pražskou lanovku na Petřín. Poněkud zvláštně působí moderní budovy pod klenbou kamenného mostu spojujícího čtvrti u jezera s centrem na kopci. Především historická část je plná značkových obchodů, takže Lausanne je pro turisty velmi zajímavé co do pamětihodností, krásného výhledu na Alpy na druhé straně jezera, ale vzhledem k cenám ne tolik na nákupy.

Pokud máte čas, rozhodně stojí za to vyjet si z Lausanne na výlet. Určitě nebudete litovat, když to vezmete směrem k Itálii. Možnosti jsou dvě. Rychlejší cesta vede po dálnici, pomalejší, ale mnohem romantičtější, po silnici přímo na břehu Ženevského jezera.

První zastávkou po nějakých patnácti kilometrech může být město Vevey. Na promenádě na břehu jezera se nachází několik soch. Nejznámější a nejfotografovanější je socha komika Charlese Chaplina. Nejslavnější protagonista němých grotesek právě v tomto městě dožil svůj život a je pochován na místním hřbitově.

Přímo z jezera vyjíždějí víly na mořských konících a dokonce tam z vody trčí téměř třímetrová vidlička. Posezení v některé z kaváren nebo restaurací na břehu je sice příjemné, ale rozhodně ne nejlevnější. Kousek od Vevey je stejnojmenný hrad uprostřed vinic. A víno z této oblasti je opravdu lahodné, i když Švýcarsko nepatří k vínem proslaveným zemím.

Po sedmi kilometrech přijedete do dalšího známého střediska na břehu Ženevského jezera. Montreux je ještě honosnější a luxusnější než Vevey. I tady najdete na břehu jezera sochu známého umělce. V tomto případě se však jedná o zpěváka skupiny The Queen, Freddieho Mercuryho. Město ale víc proslavila píseň Smoke on the Water skupiny Deep Purple.

V Montreux žila a hlavně odpočívala spousta velikánů světové hudby, jako skladatelé Čajkovskij nebo Stravinskij, ale také jeden z mužů Francouzské revoluce, Rousseau. Projít si Montreux určitě stojí za to. Velké hotely jsou velmi zajímavými architektonickými artefakty. Ochutnejte i místní kuchyni a víno. Ale tohle honosné městečko je ještě o něco dražší než Vevey.

Poslední zastávkou na samém konci Ženevského jezera může být hrad Chillon stojící přímo na břehu. Gotický hrad ze 13. století střežil cestu kolem jezera a jeho majitelé ovládali široké okolí. Prohlídku si můžete uzpůsobit podle chuti a času, protože pohyb je volný a k dispozici je dokonce tištěný průvodce v češtině. Hrad si projdete doslova od sklepa po půdu, tedy přesněji věž.

I když tu nejsou klasické expozice, zařízeno je jen několik místností, k vidění je toho hodně a prohlídka je krásným romantickým zážitkem.

Ve vězení najdete na jednom ze sloupů dokonce vlastnoručně vyrytý autogram básníka George Gordona Byrona, který se prostředím hradního podzemí nechal inspirovat k napsání básně Vězeň chillonský.