Světoběžník se blýskl Grand Slamem

„Miluji sever už od svého dětství. Je to má vášeň, moje vlast,“ řekl Právu Koňuchov v Praze, kde v rámci festivalu Nový ruský film představil minulý týden dokumentární snímek Velká severní cesta.

Když před třemi lety podnikl expedici k Bílému moři, aby v malé obci Koňuchovka v Archangelské oblasti uctil památku svých předků, se psím spřežením se v jednom úseku přidal k filmařům, kteří v krásné, leč stále těžko dostupné oblasti mapovali cestu slavného ruského mořeplavce a průzkumníka Semjona Děžňova.

Ten podnikl už v 17. století výpravy, díky nimž se ruské hranice výrazně posunuly na východ, a jméno cestovatele pak získal nejvýchodnější pevninský výběžek Asie – Děžňovův mys. Jeho putování je přitom prý stále velkou výzvou i pro současníky.

„Je to film o krásné přírodě, krásných lidech, romantice i velkých prostorách. Ukazuje nekonečný sever, na jehož poznávání je život jednoho člověka příliš krátký,“ říká Koňuchov o snímku režiséra a cestovatele Leonida Kruglova, který zdolal deset tisíc kilometrů od Archangelsku až k Beringově úžině.

„I ti nejzkušenější cestovatelé přiznávají, že je to ‚vyšší liga‘. Dlouho jsme se připravovali a podařilo se,“ říká Kruglov o své čtyřleté expedici. Mnozí lidé se podle něj mylně domnívají, že je to nedosažitelný cíl. „Když ale člověk má sen, pak to zvládne,“ míní.

„Ta romantika tam zůstala i po třiceti, čtyřiceti letech,“ říká Koňuchov, který čtyřikrát došel na severní pól. Podle něho se v ruské Arktidě jen máloco změnilo od dob, kdy tam zavítal poprvé. Oceňuje zároveň, že pomocí moderních prostředků si může vychutnávat detaily, na které dříve nedosáhl. „Těžko bych bez dronu viděl, jak pluje velryba, i když jsem ji mnohokrát viděl z jachty nebo z lodi,“ přiznává s tím, že současné dojmy přenáší i do obrazů.

Díky cestování prý pochopil, že člověk nikdy není sám. „V oceánu jsou kolem velryby a delfíni, v nebi létají ptáci a na cestě k pólu potkává medvědy a tuleně,“ popisuje své dojmy.

Má přitom za to, že člověku stojí za to riskovat a „objevovat svět“. „Jiným trvala plavba kolem světa tři roky, zatímco já jsem ji zvládl za 160 dnů,“ připomněl slavnou sólovou plavbu v roce 2014, když samostatně převesloval Tichý oceán.

Dobrodruh, který se prosadil jako vzduchoplavec, námořník i horolezec, překonal v roce 2016 rekord v obletu Země balonem, když po 11 dnech letu dorazil do západní Austrálie. Trumfl Američana Steva Fossetta, jenž v roce 2002 obletěl svět balonem za 13 dní a osm hodin.

„Splnil jsem si zatím dětské sny, ale mám ještě hodně cílů,“ říká cestovatel s tím, že ve světě je stále hodně nepoznaného. „Svět je velký a krásný. Aby ho člověk poznal, potřebuje hodně času a nesmí se ho bát obětovat.“