Článek
Sedmatřicetiletá policistka Karin Svaerdová měla to obrovské štěstí, že ona i všichni členové její rodiny děsivé momenty 26. prosince 2004 přežili. Moment, kdy běží vstříc svým dětem do moře, zatímco z něj všichni ostatní turisté utíkají, nenechal nikoho chladným.
Svědci popsali, jak policistka v šoku křičela: „Ó můj Bože, ne moje děti!“
20 let od ničivé tsunami v IndonésiiVideo: Novinky
Zvídavému tisku pak Švédka popsala, jak přežila díky tomu, že se ve chvíli úderu vlny dokázala udržet palmy. Jako největší agónii pak popsala deset minut, než zjistila, že se podařilo přežít i jejímu manželovi a třem dětem.
„Slyšela jsem, jak na mě lidé křičí, ať jdu pryč z pláže, když jsem kolem nich probíhala, ale ignorovala jsem je. Musela jsem zkusit zachránit své děti, nic mě nemohlo zastavit. Pamatuji si pak bílou pěnu, jak je smetl příboj a zmizeli,“ popsala tehdy v interview pro britský deník News of the World, který zanikl v roce 2011.
Před 20 lety utíkal ulicemi před tsunami, dnes šije českým turistům obleky na míru
Popsala, že ve chvíli, kdy ji smetla tsunami, měla za to, že zemře. Vlna ji však odplavila na vyvýšené místo, kde se jí poté již podařilo udržet.
Když přežila nejhorší, začal strach. Strach o život nejbližších. Hned se vydala hledat svého manžela Larse, bratra Pera a syny Antona (14), Filipa (11) a Viktora (10). Uspěla už o deset minut později.
Švédská rodina desítky vteřin před úderem vlny tsunami
Jakmile se naskytla šance odletět zpět do Švédska, rodina neváhala, a 30. prosince dorazila zpět do své domoviny. Tam teprve viděli zpětně noviny, v nichž byla jejich fotka, kterou doplňovaly titulky ve stylu „Nikdo neví, zda přežili“.
„Nyní si je naše rodina blíže než kdy dříve. Dostali jsme se tak blízko smrti, že jsme si uvědomili, jak cenný život je,“ uvedla tehdy policistka.
Jinde by za stejný počin zaplatili cenu nejvyšší
Skutečností však zůstává, že ač tsunami na proslulou pláž Railay udeřila a způsobila tam velké škody, zásah byl nesrovnatelný s tím, co se dělo o pouhých 50 kilometrů vzdušnou čarou dál na Phuketu nebo 100 kilometrů daleko v Khaolaku. Ti, kteří tam byli ve vodě v době, kdy se tsunami přiřítila na pláž, štěstí jako švédská rodina neměli. Moře se tam posunulo více než dva kilometry do vnitrozemí a bralo s sebou nejen lidi, ale také auta, lodě i domy.
Pláž Railay byla naproti tomu krytá okolními ostrovy a v zásadě se tam „jen“ velmi rychle zvýšila hladina vody, to vše bez extrémně silných proudů. Také fungovala už o nějaké dva měsíce později, jako by se nikdy nic nestalo…
Švédská rodina se vrátila v plném složení zpět domů. Mnoho jiných takové štěstí nemělo.
Anketa
TSUNAMI 26. 12. 2004
V prosinci přesně před 20 lety došlo v Indickém oceánu k silnému zemětřesení o síle 9,1 stupně Richterovy škály. Epicentrum bylo 30 kilometrů pod mořským dnem u severního cípu indonéského ostrova Sumatra. Zemětřesení vyvolalo vlnu tsunami, jež si vyžádala na 230 000 obětí včetně turistů, kteří v oblasti trávili sváteční období.
Při příležitosti tohoto výročí jsme se letos vypravili do Indonésie a Thajska, zemí těžce zasažených touto událostí, abychom vám mohli ještě jednou přiblížit chvíle, které před 20 lety otřásly světem. Zastavili jsme se i v africké Keni, abychom mohli názorně ukázat, že nešlo pouze o lokální, ale skutečně celosvětovou událost.
Posbírali jsme i několik rozhovorů a připomeneme sérii ikonických příběhů, které před dvaceti roky obletěly svět. To vše si budete moci přečíst na stránkách Novinek během letošního prosince pro připomenutí zatím největší přírodní katastrofy 21. století.
Pokud byste si měli z naší série vybrat jen jeden další článek a cestujete, přečtěte si, jak můžete poznat příchod tsunami a jak máte v takový moment postupovat. Věříme, že to nebudete nikdy potřebovat, ale jde o něco, co by měl znát každý člověk, který sem tam vycestuje do světa.