Článek
Atomizovanost tří největších areálů je vyvážena perfektním dopravním spojením, příjemné je i klima s údajně 322 slunečnými dny v roce.
Corviglia, na jejímž úpatí Svatý Mořic leží, je největším a nejrozmanitějším areálem s carvingovými ranvejemi, vysokohorskými nitěnkami i prvotřídními obřákovými sjezdovkami. Corvatsch na protilehlém svahu vyniká ještě úchvatnějším převýšením (cca 1 500 m), tratě jsou tu ale členitější.
Nádherné, dlouhé a často liduprázdné sjezdy naskýtá Diavolezza a zejména Lagalb na průsmyku Bernina. Svérázným zážitkem je i noční lyžování na 5km osvětlené trati (Corvatsch) nebo osvětlené měsíčním úplňkem (Diavolezza).
Jedinečný výhled na jedinou východoalpskou čtyřtisícovku, mohutně zaledněnou Berninu, je z vrcholu Diavolezzy a také z panoramatické plošiny na Corvatschi, z níž se dá nerušeně dohlédnout až k masivu Monte Rosy. Slyžovat se dá ze tří třítisícovek a prakticky všechny sjezdovky vedou nad hranicí lesa – tedy vysokohorským terénem s patřičně působivou atmosférou.
Nic tu není nemožné
Svatý Mořic je luxusní přírodou, terénem i službami, i když není pravým místem k zamilování. Nic tu není nemožné (přílet soukromým letadlem, sklenka whisky z vraku potopené lodi), ale cena za to je vysoká. Město je architektonicky roztodivné a jeho kosmopolitní klientela se příliš nevystavuje na odiv – působí proto trochu chladně. To nic nemění na tom, že vše šlape jako příslovečné švýcarské hodinky.
:. Ranní manšestr na Corvatschi Foto: Snow
Terény jsou tak vysoko (hlavní tratě vždy nad 2 000 m n. m.), že je zimní oblevy moc neohrožují – s výjimkou jihozápadních svahů Corviglie. Zrádnější může být sušší mikroklima, neboť Engadin je ze severu i z jihu obklíčen horskými hřbety. Na jaře je nejspolehlivější Corvatsch (severní svah) a Diavolezza (severovýchodní), kde sezóna končí až v polovině května. Zasněžování pojišťuje pětinu plochy tratí, především těch páteřních.
Skipasy | |
---|---|
dospělí | 1 – 3 – 6 dní: 69 – 195 – 348 CHF |
mládež (13-17let) | 1 – 3 – 6 dní: 46 – 131 – 233 CHF |
děti (6-12 let) | 1 – 3 – 6 dní: 23 – 66 – 118 CHF |
Jednodenní skipas je platný pouze v jednom areálu (zde uvedena cena pro Corviglii), vícedenní v celém Engadinu. |
Na nejlepší švýcarské adrese si můžete dopřávat, dokud vám bude stačit portmonka. Z nejbizarnějších zážitků je jízda na nejstarším ledovém tobogánu Cresta Run, z nejkrásnějších pak jízda vyhlídkovým „rychlíkem“ Bernina Express. Na zamrzajícím jezeře se hrají turnaje v golfu a pólu. Za návštěvu stojí největší světový whiskey bar. Ve čtvrti Bad je i „obyčejný“ bazén.
Engadin leží v nejjihovýchodnějším cípu Švýcarska a je pohodlně dostupný „za jeden den“ – (zpravidla) po dálnici do rakouského Landecku (z Prahy cca 550 km), odkud stále stoupající silnicí až do města.
Další informace o lyžařském středisku | |
---|---|
Sezóna | polovina října – začátek května |
Nadmořská výška | 1 750 – 3 303 m |
Typy sjezdovek | 20 % modré – 70 % červené – 10 % černé |
Typy vleků | 27x vlek – 4x sedačka – 5x sedačka expres – 12x sedačka krytá – 1x kabinka – 7x visutá kabina – 3x zubačka |
Sjezdovky celkem | 350 km |
Užitečné stránky | www.mojesvycarsko.com, www.engadin.stmoritz.ch |
Ubytování
Čtyř- a pětihvězdičkové hotely s cenou za noc jako rozpočet na týdenní dovolenou na této adrese nikoho nepřekvapí, ale relativně dost možností je i v nejnižší, turistické kategorii – od „samoobslužné“ chalupy pro skupiny (od cca 10 CHF/noc) až po pěkný hostel (od cca 30/50 CHF/noc se snídaní/polopenzí). Pravý Svatý Mořic – čtvrť Dorf – je pro smetánku s tlustší peněženkou a má snobský odér, mimoto monstrózní stoleté stavby jsou nezřídka velmi zvláštní. Čtvrť Bad je naproti tomu střízlivá až šedě městská s „paneláky“. Sympatičtější s přijatelnějšími cenami jsou sousední střediska Celerina (přímá kabinka do areálu Corviglia), Surlej (visutá kabina na Corvatsch), Samedan nebo Silvaplana – od cca 50 CHF/noc se snídaní. Residence a apartmánové domy nabízejí především lépe vybavené byty od cca 30 CHF/os./noc.