Stopem Severní Amerikou: Z Vancouveru na souostroví obklopené kosatkami

Moje cesta z Jasperu do Vancouveru vede tentokrát mimo slavnou dálnici Trans Canadian Highway přes městečko Cache Creek, právem přezdívané Kanadská Arizona. Několik desítek kilometrů od věčně bílých horských hřebenů podél řeky Thompson River tu najdete vyprahlé kopce, kaktusy a sem tam i chřestýše. Místní obyvatelé s jistotou tvrdí, že Cache Creek je suverénně nejteplejším místem celé Kanady.

Stopem se odtud dostanete do Vancouveru velmi snadno, vede tudy jediná hlavní cesta. Přístavní Vancouver a jeho okolí nabízí vše, co si může stopař s batohem přát. Množství hostelů pro levné cestovaní, noční život, pláže, hory téměř na dosah ruky, les a klid pár minut chůze od centra.

Všechny důležité informace se dozvíte v návštěvnickém centru poblíž městského přístavu, kde také začíná moje prohlídka města. Přímo odtud vede podél pobřeží cyklostezka i stezka pro pěší. Ta vás provede přístavem, dále podél slavného Stanley parku a zpátky do centra.

Podle rad místních si na Stanley park nechávám jeden celý den. Pláže s otevřeným výhledem na oceán i na panorama městských mrakodrapů, klidný les, několik jezírek, kolem kterých nepotkáte živou duši, historické totemy původních obyvatel Kanady - to vše tento krásný a čistý kus Vancouveru nabízí.

Potom mi zbývají ještě další dva dny na prohlídku dalších zajímavostí, jako například městské knihovny největšího námořního muzea v Severní Americe nebo jediné parní hodiny na světě. Nakonec se přesouvám trajektem na ostrov Vancouver Island.

Vancouver Island je se svými 460 kilometry na délku a 80 kilometry na šířku největším ostrovem západního pobřeží Severní a Jižní Ameriky. Z přístavu Nanaimo se stopem přesouvám do Tofina na západním pobřeží ostrova, které se proslavilo díky svým mnohakilometrovým písčitým plážím, které se během léta zaplní surfaři z celého světa. Ještě donedávna byly pláže často obývané hippies, a tak jsou místní obyvatelé zvyklí na stopaře a přesun po ostrově není žádný problém.

Tofino je krásné nejen svojí polohou, ale také svým vzhledem. Stálých obyvatel tu žije pouze několik stovek, většina z nich se živí turismem nebo rybolovem, a proto připomíná spíše rybářskou vesničku se surfařskými potřebami než severoamerické městečko.

Další úžasnou tváří Tofina, a vlastně celé západní části ostrova, je mořský život. Během léta tu migrují plejtváci, keporkaci či kosatky a na každém rohu můžete narazit na tuleně. Velryby můžete čas od času pozorovat přímo ze břehu nebo si zaplatit několikahodinovou vyjížďku lodí s některou z místních společností. Tento typ zážitku je však lepší si nechat do Victorie, hlavního města ostrova a kanadské provincie Britská Kolumbie.

Viktoria byla založena Brity roku 1843 a je jedním z nejstarších měst na severozápadě kontinentu. Najdete tu spoustu historických budov a připomínek kolonizace Západu. Historie ale zdaleka není to hlavní, co toto město nabízí.

Viktorii dělí pouhých 100 kilometrů od amerického Seattlu a mezi těmito městy se rozkládá souostroví San Juan Islands, kde se během léta zabydlují celé rodiny kosatek. Tato nádherná zvířata se většinou nezdržují na jednom místě a nepravidelně proplouvají všemi kouty oceánu, s výjimkou těchto ostrovů. Skupiny čítající až několik desítek kusů (místními zvané "pods") se tu prohánějí za hojnou populací lososů.

Kosatky nabízí dechberoucí podívanou, která je skvělou tečkou za kanadskou částí mé cesty. S odhodláním otestovat vstřícnost amerických řidičů se trajektem přesouvám do státu Washington, kterému už z lodi vévodí majestátní vrchol Mount Rainier.