Článek
Zpřístupněna bude tuto neděli, ovšem o návštěvu je takový zájem, že volná místa téměř ihned zmizela. „Vidíme soutok tří stok, což je poměrně specifické. V Praze se většinou sbíhají dvě stoky,“ líčí za hukotu proudící vody vedoucí střediska provozu sítě Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Milan Zeliska.
Nacházíme se asi v pěti metrech pod zemí, dno stoky leží o čtyři metry níže. Do útrob Cizineckého vstupu, kterým se radní chlubili zahraničním návštěvám, se vchází ze Staroměstské radnice, od pokladny, kde se prodávají vstupenky na věž. Když se otevřou první z bytelných kovových dveří, je to na povrchu hned cítit.
Voda, která tudy teče, pochází z převážné části Prahy 1 a 2 a části Prahy 3
„Objekt je součástí původního stokového systému, který navrhl Angličan Wiliam Lidley koncem 19. století. Pražský stokový systém, jenž se začal stavět roku 1896, původně tvořily dvě kmenové stoky. „Stojíme na začátku kmenové stoky A, která pod Pařížskou ulicí vede pod Vltavou a končí v čistírně v Bubenči,“ popisuje dále Zeliska.
Probroďte se s námi pražskou stokou: Po kolena ve splaškáchVideo: Novinky
Komora je obezděná kanalizačními cihlami, které se používají dodnes. Nad soutokem z vlhkých cihel visí pavučiny, na některých místech plíseň. „Objekt, jak tady stojí, je původní. Pouze v roce 1996 proběhly injektáže, aby se předešlo případné havárii,“ uvedl dále vedoucí.
Při kontrole se našly i stříkačky nebo dveře
Voda, která tudy teče, pochází z převážné části Prahy 1 a 2 a části Prahy 3. Konkrétně podchází ulice Celetnou, Melantrichovu a Michalskou. Průměrný denní průtok je 230 litrů za vteřinu, ale stoka dokáže pojmout, aniž by splašky prýštily do Vltavy, až 2300 litrů za vteřinu.
Výška hladiny dosahuje aktuálně 25 cm. Tunely jsou vysoké od 175 cm do dvou metrů. „Ten, kterým voda odtéká, je vysoký 210 cm. To je docela vysoká stoka, nicméně největší měří 4,1 metru. Vede například pod Pobřežní ulicí. Je betonová, obložená keramickými dlaždicemi a pojme jak dešťové, tak splaškové vody,“ uvedl Zeliska.
Ačkoliv v Praze přibývají lidé, spotřeba vody podle něj klesá, takže v ní teče méně vody než v 80. letech. „Lidé hodně šetří, používají úsporné spotřebiče. Pohybujeme se pod úrovní hygienického minima, to činí 120 litrů za den. Máme 105 litrů za den,“ počítá Zeliska. V kanalizaci v centru Prahy technici při pravidelných kontrolách nacházejí i to, co by tam vůbec být nemělo. Běžně v centru objevují injekční stříkačky, mrtvé psy, ale třeba i dveře.
„Nechápu, jak je tam někdo dostal, když vstup má 60 cm a dveře 80 cm,“ kroutí hlavou šéf kanalizační sítě. Nezřídka objeví hadry, velkou potíží jsou jednorázové plíny. Stejně tak oleje po smažení. Ty činí PVK vrásky na čele, protože když tuk ztuhne, chová se téměř jako beton.