Stevard radí, jak přečkat dlouhý let relativně bez újmy a v pohodlí

Pro Krise Majora nejsou 14hodinové lety či řada layoverů, tedy dlouhých pauz mezi jednotlivými cestami, ničím neobvyklým. Britský stevard se podle vlastních slov stal mistrem krátkých šlofíků v oblacích (takzvaných power naps) a zná tedy relativně dost tipů a triků, jak nekonečné putování v oblacích přežít. O některé se podělil se serverem CNN.

Major mimo jiné radí, aby se lidé v případě nočních letů najedli ještě před nástupem, pokud chtějí v ideálním případě část cesty prospat. A to platí jak pro cestující v economy, tak i pro ty v lepších třídách. „Když procházíte po vzletu palubou, tak vidíte, že ostřílení cestovatelé se zakryli a spí,“ konstatuje a dodává, že si je ale vědom faktu, že ne každý se stihne najíst ještě na letišti. Kontroly se totiž mohou protáhnout a člověk dobíhá k odletové bráně na poslední chvíli.

Pasažéři v lepších třídách by měli podle stevarda odolat pokušení sníst a vypít vše, co mají v ceně letenky. Obsluha totiž může zabrat i několik hodin, kvůli čemuž se lidé obírají o čas na spánek.

A jak je to tedy s jídlem během letu? Podle Majora by se cestující měli řídit především vlastními pocity. Pokud se tedy cítí unavení, nemají se nechat zviklat při roznášce jídla a raději se pokusit znovu usnout. „Většina společností neplánuje podávání jídla v závislosti na cestujících či na překračování časových pásem,“ tvrdí.

Na dlouhých letech cestující většinou čeká i nějaké spací vybavení, v základu polštář a přikrývka, v business class i několik dalších vymožeností. Do economy je podle Majora dobré si přinést vlastní spací masku, která pasažéry nevyruší, když se na palubě rozsvítí. Občas se navíc může stát, že nejsou k dispozici ani polštáře – přinesením vlastního tedy člověk podle stevarda nic nezkazí.

Co když přesto nemůžete zabrat? Na toto téma si můžete přečíst náš další článek zde. Podle Majora se však lidé obecně nemají do spánku nutit, pokud nepřichází. Obzvlášť pak ne ve chvíli, kdy se tělo podle svých biologických hodin domnívá, že je poledne. Žádoucí je ale odpočívat a alespoň vypnout hlavu, zejména pokud vás na druhém konci světa čeká třeba řízení auta.

Při přerušovaném spánku či probuzení po několikahodinovém spánku je podle stevarda žádoucí jít se osvěžit. „Vyčištění zubů je vždy tím nejlepším způsobem, jak se osvěžit,“ říká Major a připouští, že to může znít jako zbytečná rada. Vhodné je i nějaké drobné cvičení, ačkoli je jasné, že cestující nemají vždy prostor protáhnout se v uličce.

„Pohybujte se alespoň v sedadle, ať vám začne proudit krev. Pokud máte problém s její cirkulací, proberte nejprve cestu s lékařem,“ radí stevard a dává na přetřes i kontroverzní zouvání bot. To by podle něj nemělo být tabu, protože vyzutí rovněž pomůže k lepšímu krevnímu oběhu. Leteckému personálu je to navíc jedno.

„Nezbývá než doufat, že mají lidé dostatek slušnosti, aby se vykoupali či osprchovali a oblékli si čisté ponožky nebo punčochy, než vyrazí do letadla. Zapáchající nohy jsou při vyzutí jediný problém,“ tvrdí Major a dodává, že mnohem větším problémem je umístit si nohy do uličky, kde o ně mohou zakopnout jak letušky, tak spolucestující.

A co cestování s dětmi? Tuto zkušenost může Major zhodnotit jakožto zaměstnanec aerolinek i otec, který se svými ratolestmi sám cestoval. „Pokud jste v tenzi, bude v tenzi i vaše dítko. Je to jednoduché. Pokud jste vystresovaní, pociťujete úzkost, přenesete to i na dítě,“ konstatuje stevard s tím, že letecký personál je vyškolený i na komunikaci s rodiči a jejich potomky.

„Jelikož jsme obecně víceméně v klidu, dokážeme i děti poměrně rychle uklidnit,“ tvrdí stevard.

Dálkové lety se mohou v blízké budoucnosti ještě prodloužit. Aktuálně je nejdelší linkou ta z New Yorku do Singapuru, která trvá 18 hodin a 40 minut. Sám Major zažil nejdelší let čtrnáctihodinový. Australské aerolinky nicméně chystají 19hodinové linky z New Yorku do Sydney.

„Budou vám chybět dvě noci spánku. Dopadům na lidské tělo zatím úplně nerozumíme. Ale jelikož máme letadla, která jsou schopná takto dlouho letět, budeme muset najít způsob, jak to zvládnout. A nakonec to zvládneme,“ míní stevard.