Státní svátek 28. října Pražané oslavili v památkách

Počasí přálo procházkám. Mnozí však podupávali v mnohastupech, aby si mohli zdarma prohlédnout památky. Průvodkyně Pražské informační služby, které poskytovaly výklad, byly na roztrhání a jen stěží si našly chvilku oddychu.

Několikasethlavá fronta zájemců se od Kramářovy vily táhla k zastávce tramvaje Chotkovy sady. „Když už jsme tu, vystojíme to,“ shodovali se návštěvníci téměř unisono. Jen málokdo se otočil a odešel.

Vila byla dokončena přesně před sto lety, roku 1914. Nechal ji postavit pozdější první československý předseda vlády, rusofil Karel Kramář jako neobarokní a částečně secesní. Dnes vila slouží premiérovi jako rezidence. Vedou se v ní zásadní politická jednání, míří sem světoví státníci. Jde už o tradici, stejně si počínali předchůdci Bohuslava Sobotky v čele vlády.

Kramářova vila za minulého režimu zchátrala, v 90. letech prošla náročnou rekonstrukcí. Návštěvníci díky ní i dnes mohou obdivovat ojedinělé interiéry, byzantské dekorace a třeba původní krásná kachlová kamna. Naposledy se vila otevřela veřejnosti letošního 8. května a přišlo přes 2200 lidí.

K politickým rozhovorům či k formování vizí, jak rozvíjet město, slouží rezidence pražského primátora na Mariánském náměstí. Rezidence primátora se veřejnosti otevřela naposledy před rokem, 28. října 2013, a navštívilo ji tehdy přes tisíc turistů. Vítal je tehdy sám primátor Tomáš Hudeček, aby ukázal, že magistrát je otevřenou radnicí.

Letos Hudeček 28. října v rezidenci návštěvníky nevítal. Fronty se netvořily, ačkoli zájem nebyl malý. Hostesky ve vchodu příchozím rozdávaly papírky s časem, v kolik hodin se mají dostavit na dvacetiminutovou prohlídku prvního patra. Primátorský byt ve vyšším poschodí zůstal tentokrát před zraky veřejnosti skryt, a to „z technických důvodů“, jak říkaly průvodkyně.

Stavba rezidence pražského primátora na místě asanovaných domů vedle městské knihovny rovněž souvisí se vznikem Československa. Rezidence totiž byla darem městu. Věnovala ji v roce 1928 Pražská městská spořitelna městu k 10. výročí vzniku samostatného státu.

Za strohou fasádou se skrývají přepychové interiéry, vyzdobené ve stylu art deco. Rezidenci navrhl architekt Františka Roitha (mj. autor budovy ČNB Na Příkopě). První a druhé patro se rozkládá za celým průčelím městské knihovny na Mariánském náměstí s alegorickými sochami Ladislava Kofránka.

Ve druhém patře je umístěn primátorský byt. Ačkoliv o tom mnozí uvažovali, jediným primátorem, který zde skutečně bydlel, byl Karel Baxa, který stál v čele metropole po první světové válce 19 let, do roku 1937.

Mnozí turisté projevili zájem také o téměř hodinové prohlídky malostranských paláců, v nichž sídlí Senát i Sněmovna.