Článek
Poté, co Laukaitise srazil opilý řidič, vyvázl s četnými frakturami kostí a podlitinami a musel podstoupit čtyřhodinovou plastickou operaci, která ho vyšla na více než 200 000 korun. Otřesen silně nepříjemným zážitkem se podle svých slov rozhodl neztrácet už ani vteřinu a začít si plnit své sny. Ty zahrnovaly mimo jiné skydiving na Novém Zélandu nebo návštěvu základního tábora pro výstupy na Mount Everest v Nepálu.
„Když jsem se probudil v nemocnici a uvědomil si, že jsem živý, řekl jsem sám sobě, že už nikdy nebudu ztrácet čas. A postaral jsem se o to, abych skutečně každý den prožil, jako by měl být můj poslední,“ cituje mladého dobrodruha Daily Mail.
S putováním nekončí
Bez nadsázky životní pouť zavedla Litevce i do Ománu, Jordánska či Turecka a prozkoumal při ní všechny rozmanité aspekty cestování. Pět dní strávil třeba v indických slumech, nevynechal ovšem ani provařené turistické atrakce, jako například novozélandský Hobitín.
Zdraví a svoboda se rovnají štěstí
„Nejsem hrdý na konkrétní aktivity, které jsem během cest udělal, jsem hrdý na fakt, že jsem nestáhl ocas a každou překážku jsem vnímal jako příležitost se něco naučit nebo zlepšit,“ tvrdí cestovatel. „To byl můj hnací motor po celý rok,“ dodává.
Konkrétní plány, co v destinacích navštívit a za čím se vypravit, přitom muž často vymýšlel až na palubách letadel. „Když dojde na cestování, málokdy si připravuji něco dopředu. Věci se obvykle nějak vyvrbí samy,“ uvedl.
Po celoročním putování si Laukaitis chce dát až půlroční pauzu, než se zase vypraví objevovat další kouty planety. A v příštím roce by se rád vydal do Jižní Ameriky. „Jsem spokojený s tím, co teď mám — zdraví a svoboda se rovnají štěstí, a na tom jediném záleží,“ uzavírá.