Sprintování napříč starobylými chrámy? Hloupý trend sociálních sítí odsuzuje i UNESCO

Sociální sítě zaplavují videa, na nichž turisté běhají a skáčou skrze angkorské stavby. Podle serveru Independent mají záběry i milionová zhlédnutí. Návštěvníci, kteří trendu propadli, předstírají, že jsou ústředními postavami zmíněné hry Temple Run.

Řada komentářů je podle Independentu kladných – uživatelé vyzdvihují, že se návštěvníci do Angkoru vydali a propagují ho na sociálních sítích. Odborníci a organizace pečující o historické dědictví mají ovšem zcela odlišný pohled na věc. „Trendy sociálních sítí ohrožují udržitelnost, protože se pak v konkrétních místech může hromadit vyšší množství lidí,“ uvedl mluvčí organizace UNESCO.

„Posedlost sdílením dokonalého videa může navíc narušit autentickou cestovatelskou zkušenost a snižuje angažovanost ohledně kulturního a historického významu daného místa,“ doplnila organizace. Podle ní je klíčové, aby si návštěvníci byli vědomi důležitosti daných lokalit.

„UNESCO vybízí návštěvníky, aby k podobným místům přistupovali s respektem a zvídavostí a aby si vyhradili čas na prožití unikátní kultury i dědictví dané destinace,“ doplnila organizace s tím, že podobné trendy jsou problematické i z hlediska ochrany památek.

Poradce pro ochranu památek Simon Warrack pro Bloomberg uvedl, že nekoordinovaný pohyb se může na chrámech negativně podepsat. Mohou se třeba uvolnit kamenné bloky, lidé také mohou ve spěchu ulomit některou část stavby. „Škoda se ale týká i spirituální a kulturní hodnoty chrámů,“ míní Warrack.

Angkor představuje nejvýznamnější památku Kambodže a obecně jednu z historicky nejcennějších lokalit jihovýchodní Asie. Nejde jen o turistickou atrakci, ale o místo s velkou kulturní hodnotou. „Lidé tam dělají šílené věci už dlouhé roky,“ uvedla pro Business Insider profesorka archeologie z Oregonské univerzity Alison Carterová, jež se na region jihovýchodní Asie specializuje.

„Návštěvníci často zapomínají, že Angkor Wat a další chrámy Angkoru jsou pro Kambodžany živými kulturními místy. Pokud by někdo něco takového neudělal v kostele nebo mešitě, neměl by to dělat ani v chrámech Angkoru,“ míní profesorka.