Spišský hrad patří mezi slovenské perly dědictví UNESCO

Spišský hrad, založený ve 12. století, patří rozlohou na čtyřech hektarech k největším hradním komplexům ve střední Evropě. Dlouhá léta střežil obchodní cestu spojující sever Evropy se Středomořím.

V průběhu staletí měnil majitele i podobu a výsledkem se stal mohutný hrad s pěti nádvořími, který největší slávu zažil mezi 13. až 15. stoletím. Tehdy v něm žilo přes dva tisíce lidí. Uherský král Béla IV. z rodu Arpádovců povolil spišskému proboštu Matějovi postavit v hradním areálu na vlastní náklady palác a uprostřed horního nádvoří obrannou věž zvanou donjon. Králova listina z roku 1249 je považována za první zmínku o Spišském hradu vůbec.

V polovině 15. století přešel královský hrad spolu s dědičným právem spišského župana do vlastnictví Zápolských. Ačkoliv sami vlastnili více než sedmdesát hradů, považovali právě Spišský hrad za své rodové sídlo.

Při pozdně gotické přestavbě nechali vybudovat palácový komplex s rytířským sálem a kaplí sv. Alžběty; původní vzhled hradu se natrvalo změnil. O hrad přišel Jan Zápolský, když prohrál s Habsburky boj o uherský trůn. V 16. století připadl hrad bohatému rodu Thurzovců a posledními majiteli se stali Csákyovci. Bytelná pevnost však šlechtě neposkytovala požadované pohodlí, proto ji opustila a stavba začala chátrat. Dílo zkázy dovršil požár roku 1780.

Spišský hrad na vápencovém skalním ostrohu nestál v krajině osamocený. Na protějším kopci vyrostlo sídlo církevní správy, proboštství Spišská kapitula. Na malém prostoru působila neobvykle dvě významná správní centra - světský Spišský hrad a církevní Spišská kapitula. Sem po dokončení výstavby hradu roku 1460 odešel probošt Matěj (na biskupství byla povýšena až v 18. století).

Malé půvabné středověké městečko obklopené masivními hradbami s kostely a církevními domy z 15. století si vysloužilo přezdívku slovenský Vatikán. Dominuje mu katedrála sv. Martina s mimořádně cenným interiérem: vzácnými gotickými oltáři, freskami a s kryptou šlechticů Zápolských.

Asi šest kilometrů od Spišského Podhradí byly objeveny v románsko-gotickém kostele sv. Ducha z let 1245-1274 v obci Žehra vzácné fresky. Představují jeden z mála dochovaných příkladů gotického umění na Slovensku. Zvlášť ceněná je freska znázorňující strom života - na ploše pouhých dvou metrů čtverečních jsou symbolicky znázorněny všechny základní pravdy křesťanské nauky.

Také Levoča, v minulosti centrum Spiše, těžila ze své výhodné polohy a z řady královských privilegií. Zisk přinášelo hlavně tzv. skladovací právo - povinnost projíždějících obchodníků uskladnit a nabídnout své zboží místním. Ve městě žili zruční řemeslníci, působily mistrovské dílny řezbářů, sochařů, malířů, zlatníků a kovotepců.

Dodnes o bývalé slávě svědčí historické jádro chráněné mohutnými hradbami. Náměstí Mistra Pavla lemuje více než šedesát měšťanských domů převážně z 15. století, vyniká unikátní radnice a kostel sv. Jakuba.

Současná podoba radnice ve velkorysém renesančním stylu s arkádami v přízemí pochází ze 17. století, její předchozí stavby zachvátil třikrát ničivý požár (sídlí v ní muzeum). Podobnými arkádami a lodžiemi se snažili zdobit své domy následně i měšťané.

Většina návštěvníků Levoče však touží na vlastní oči spatřit jedinečné dílo řezbáře Mistra Pavla. Už sám kostel sv. Jakuba ve stylu čisté vrcholné gotiky je architektonickým skvostem; po košickém dómu druhý největší na Slovensku.

Mezi překrásnými malbami a dvanácti dřevěnými skříňovými oltáři vyniká hlavní oltář sv. Jakuba, patrona města. Výtvor Mistra Pavla z let 1507-1517 nelze přehlédnout. Stačí vstoupit dovnitř a rázem jste fascinováni krásou, která se doslova vznáší před vašimi zraky, aby nakonec splynula s klenbou kostela.

Oltář oslavuje všechny apoštoly a jejich příběhy tvoří obsahovou náplň tohoto neobyčejného díla. Jako ústřední motiv podstavce obrovského oltáře zvolil Mistr Pavel Poslední večeři, sousoší dvanácti apoštolů a Krista. Nad nimi dominují v nadživotní velikosti tři sochy, apoštol Jakub s poutnickou holí, Jan Křtitel a mezi nimi Panna Maria s dítětem. Všechny tři sochy i Poslední večeři vyřezal Mistr Pavel z lipových kmenů.

Součástí oltáře jsou dvě otočná boční křídla, též bohatě zdobená řezbami, jimiž lze oltář uzavřít jako skříň. Výškou 18,62 m je levočský oltář sv. Jakuba nejvyšším dřevěným gotickým oltářem na světě. Jedinečné dílo Mistra Pavla se stalo právem součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

V poznávání nejzajímavějších gotických památek východního Slovenska lze pokračovat autem, místy na kole, podle hnědobílých orientačních tabulí s piktogramy ve tvaru gotické klenby. Označují tzv. gotickou cestu, dlouhou 267 km, první slovenskou kulturně-poznávací naučnou trasu, která funguje od roku 1998.

Propojuje Spiš s Gemerem, vede přes Spišské Podhradí se Spišským hradem, Levoču, Spišský Štvrtok s unikátní kaplí Zápolských, Jánovce, Vrbov, Spišskou Bělou, Podolínec a dál. Má dobře vybudované zázemí pro turisty, co se týče ubytování, stravování i bohatého kulturního programu. Navíc ji lze doplnit atraktivními místy, jako je návštěva hradu na Krásnej Horce nebo zámku Betliar s nádherným sedmdesátihektarovým parkem s exotickou flórou.