Článek
Dnes je historické centrum Valencie na poměrně malém prostoru pokladnicí architektury i umění, kterou křížem krážem projdete v procházkovém tempu za necelý den. Velký turistický boom město prožívá až v posledních dvou desetiletích. Dříve bylo dost opomíjené. Přitom má skutečně co nabídnout.
Dominantou Valencie je katedrála ze 13. století, nad níž ční do výše padesáti metrů mohutná věž Miguelete, které místní obyvatelé říkají něžně Micalet, tedy Míša, s nádherným výhledem na město.
Nejvzácnější kalich
Za necelá tři eura dostanete k dispozici audioprůvodce a máte nejméně hodinu co obdivovat. Katedrála je nabitá nádhernými uměleckými předměty, zejména obrazy a sochami.
K největším klenotům patří Goyova plátna a také alabastrový kalich, nazývaný též svatý grál. Do města ho přinesl zdejší rodák sv. Vincenc Ferrerský s tím, že z tohoto kalichu pil Ježíš Kristus při Poslední večeři před svým zatčením.
Ze tří městských bran je nejpozoruhodnější Apoštolská, v níž se každý čtvrtek už šest století koná tzv. vodní soud, který rozhoduje o přídělu vody ze zavlažovacího systému místním zemědělcům.
Kousek odtud, na druhém konci náměstí Plaza de la Reina stojí kostel sv. Kateřiny s nejkrásnější barokní věží v celém Španělsku. Historické centrum nabízí jeden architektonický skvost vedle druhého.
Staré město bylo obehnáno vysokými hradbami, protože kromě koryta řeky Turia nemělo přirozenou ochranu, stojí totiž na rovině. Z opevnění zbyly jen věže Torres de Serranos a na druhé straně Torres de Quart. Tyto dva monumenty dávají jen tušit, jak mohutné bylo městské opevnění.
K nejzajímavějším kostelům patří i sv. Štěpán, tedy Esteban, kde byl podle pověsti pokřtěn sv. Vincenc a El Cid tu provdal svoje dcery. Co všechno je možné vytvořit z hlíny uvidíte v Muzeu keramiky, jehož vstupní brána je z mramoru a ochranka vás slušně, ale důrazně upozorní, abyste na něj nesahali.
K zajímavým muzeím v centru patří i Taurino, tedy muzeum býčích zápasů hned vedle velké Arény. Určitě si nenechte ujít ani velký palác La Lonja, který byl svého času největším tržištěm hedvábí v Evropě.
Když už budete procházet uličkami staré Valencie, určitě si odpočiňte v některé z kavárniček nebo restaurací a dívejte se kolem sebe. Není kam spěchat, nikam není pěšky daleko. Za návštěvu stojí i tržnice, secesní budova, v jejímž nitru je na dvanáct set krámků s řemeslným uměním.
Valencijští obchodníci si turistů váží, protože město stále není zvyklé na jejich velké nápory. A tak se prakticky všude setkáte s ochotou i pohostinností a kupodivu i příjemnými strážci zákona. Valencie prý patří k nejbezpečnějším španělským městům, i když žije zejména v noci.
Její výhodou je také široká škála kaváren, restaurací a barů, mezi nimiž si vyberete tu svou podle stavu svých financí, chuťových buněk či touhy po moderní nebo tišší hudbě. Najdete tu podniky v maurském stylu i typicky španělské. Valencie vás určitě nezklame.
Zatímco koryto řeky Turia bylo vyvedeno daleko za centrum Valencie, bývalé řečiště se změnilo v několikakilometrový park, protkaný pěšinkami, cyklostezkami a spoustou hřišť. Nad ním se klenou mosty, od obyčejných až po historicky či architektonicky zajímavé, jako jsou Puente de Aragon, Puente del Mar, pestrými barvami květin zářící Puente de las Flores nebo Puente del Real.
Spodní část někdejšího říčního koryta tvoří soustava supermoderních budov jako by z příštího století nebo jiné planety – Město umění a věd. Začíná Palácem hudby, pokračuje Palácem umění, které připomíná obří lidské oko, Muzeem vědy až k městečku Vědy, kde jsou muzea Moderního umění nebo Oceánografický pavilón, Planetárium, ale také zvláštní zoo, kde spolu žijí zvířata a ptáci z různých kontinentů.
Kolem je spousta fontán a vodních kaskád. Autory převážné většiny staveb jsou slavní architekti Santago Calatrava a Félix Candela.
Pohodlně dojdete až do přístavu, jehož ulicemi vede také okruh, na němž se jezdí GP Evropy formule 1. Kousek je to odtud i na písečné pláže. Čím dál od přístavu, tím je moře čistší. Největší pláží je proslulá Malvarrosa. A pokud by se vám nechtělo chodit, Valencie má velmi hustou síť městské dopravy, kterou tvoří především autobusové linky a čtyři trasy metra.
Rady na cestu
Kudy tam
Do Valencie létají přímo i ČSA. Cesta vlakem je složitější, s přestupy v Německu nebo ve Francii. Z letiště jezdí do centra metro i autobusy. Nádraží je v centru města u býčí Arény.
Doprava po městě
Čtyři trasy metra, hustá síť autobusů, ale za přijatelnou cenu je i taxi. Valencie je sice třetím největším městem Španělska, ale do širšího centra, tedy do novějších čtvrtí s hotely, se ze starého města dostanete do třiceti minut.
Hotely
Síť je velmi bohatá a široká, od hotelů levnějších po nejluxusnější. Mimo víkend, kdy se tu jede GP formule 1 nebo období kolem svátku Josefa, kdy probíhají tradiční svátky Las Fallas, se ubytujete do 40 eur za noc.
Podnebí
Je velmi příznivé. Málo tu prší, teploty se i na sklonku podzimu nebo začátku jara pohybují nad 15 stupni Celsia, nezřídka i kolem 20 stupňů. Zimy jsou velmi mírné, sníh a mírný mráz jsou zcela ojedinělé.
Jídlo a pití
Cenové rozpětí restaurací je velké, ale dobře se najíte za necelých deset eur, pokud si dáte menu. Samozřejmě v restauracích s rychlým občerstvením ještě levněji. Pivo stojí kolem 2,5 eura, káva je za polovinu.
Výběr kuchyní je rovněž rozmanitý. Samozřejmě převládá místní středomořská, s rybami, mořskými plody, zeleninou a ovocem. Ve Valencii má domov paella, což je chutný pokrm z rýže, kousků kuřecího a králičího masa (mohou je nahradit i ryby a dary moře) a zeleniny.
K místním specialitám patří studený nápoj horchata, který se připravuje z rostliny zvané šáchor jedlý. A milovníci sladkého ocení churros, různě tvarované smažené sladké těsto, vydatně namáčené v husté horké čokoládě.
www stránky
www.spanelsko.info/valencie-p.htm
www.askmaps.com/002/ml88.php