Směr podzemí: Tajuplné chodby solného dolu ukrývají skvostnou kapli

Nejhlubší bod solného dolu Wieliczka je 327 metrů pod zemským povrchem. Až do této hloubky se tu ovšem nepodíváte, protože turistické výpravy se pohybují mezi 64 až 135 metry pod zemí.

I tak se ale před návštěvníky rozprostře expozice plná udivujících překvapení. O lecčems svědčí už jen fakt, že bylo toto místo zapsáno v roce 1978 na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Dech se zatají snad každému, kdo vstoupí do útulně prosvětlené kaple svaté Kingy, patronky polských horníků. Tam si může prohlédnout sochy vytesané do kamenné soli, například poslední večeři Páně - a to tak, jak ji vyobrazil Leonardo da Vinci. Obdivuhodné jsou také sochy trpaslíků, světců i různých panovníků. Vysoko pověšené lustry jsou taktéž vytvořené ze soli.

Chodby solného dolu Wieliczka se proplétají podzemím v délce asi 300 kilometrů. Turistická trasa měří okolo dvou až tří kilometrů a trvá dvě hodiny. Devět pater dolu je mezi sebou propojeno výtahy, tunely a šachtami.

Návštěvníci se při prohlídce dostanou také k jezírkům plným vody s vysokou koncentrací soli, nebo do komory ze zelené soli. Kdo by si představoval, že je v solném dole všechno bílé, spletl by se. Jednotlivé části dolu jsou totiž zbarvené různě - některé došeda, jiné třeba dooranžova.

V průběhu prohlídky mají turisté možnost navštívit obchůdek se suvenýry, kde se prodávají mimo jiné jantarové šperky. Prohlídková trasa končí expozicí, která zaujme spíše mužské návštěvníky. Je zaměřena na důlní nástroje. Od poloviny 13. století až do roku 1996 tady aktivně probíhala těžba soli.