Článek
Tradice nezvyklé atrakce sahá na počátek 90. let minulého století, kdy tu kolemjdoucí začali lepit žvýkačky na zeď. Mnohým to nebylo po chuti a snažili se tomu zabránit, přesto byla v roce 1999 zeď vyhlášena turistickou atrakcí.
Dnes mnozí kolemjdoucí v tradici pokračují. Na zdi ale nezůstávají jen další nové žvýkačky, ale také různé malby či vzkazy pro ostatní. A nezřídka někdo prostoru využije také pro vyznání lásky.
Nejen jídlo a pití. V USA mají první restauraci, která láká i na kouření marihuany
Nezvyklá atrakce ale turisty rozděluje. Zatímco jedněm se líbí, druhým přijde nanejvýš excentrická. „Podle mě je žvýkačková zeď absolutně neskutečná. Je mnohem větší, než jsem si představoval a jde zkrátka o skvělé místo k návštěvě,“ uvedl turista z Colorada Carmelo Gonzales, pro kterého byla zastávka u zdi splněným snem. „Plánoval jsem sem vyrazit už dlouhé roky a teď tu konečně jsem.“
„Když tudy procházíte, můžete žvýkačku i cítit,“ řekla Tabitha Arcelonová, která do Seattlu dorazila z Kalifornie. Podle její dcery Mayi je místo hezky barevné, ale také trochu nechutné, a navíc zapáchá.
Pravidelně se čistí
Přestože to bylo v 90. letech, kdy tradice lepení žvýkaček na zeď vznikla, nynější podoba je pouze produktem několika posledních let.
Před čtyřmi roky byla zeď vyčištěna párou a technické služby sloupaly skoro tunu žvýkačkové hmoty. Zcela přesně šlo o 907 kilogramů. Jakmile byla zeď čistá, mohlo se začít nanovo.
Zeď se každých pět let čistí.
V době Instagramu a dalších sociálních sítí zeď láká stále více návštěvníků, kteří prahnou si u nezvyklé atrakce udělat fotku. „Je to nechutné,“ prohodila turistka Kerry Rudniková, zatímco si pořizovala selfie před zdí. „Hodně nechutné,“ dodal její manžel. „Ale také zajímavé.“
Jelikož se blíží další čištění po pěti letech, návštěvníci budou mít o to větší důvod, proč se do Seattlu podívat. Buď aby nepropásli zeď v její aktuální podobě, nebo aby ji sami pomohli znovu vyzdobit.