Slavkovský les ukrývá romantický hrad Loket i jiná tajemství

Zhruba pět kilometrů jihovýchodně od Karlových Varů absolvujeme první zastávku. Dorazili jsme do Andělské Hory, obce, která své okolí pozoruje z nadhledu svého návrší. V nejvyšším místě (v nadmořské výšce 717 metrů) a jeho bezprostředním okolí se nachází impozantní zřícenina gotického hradu.

Opuštěn byl ve druhé polovině 16. století, v roce 1635 objekt navíc zpustošili Švédové. Štěstí hradu nepřálo ani v následujících letech, protože po opravě v roce 1718 vyhořel a definitivně zůstal zříceninou. Pokud byl kdy od té doby opravován, tak vždy už jen v zájmu turistiky.

Pro turisty je to mimořádně přitažlivý objekt. Nejen kvůli tomu, co se z hrdé stavby zachovalo, ale i pro jedinečný rozhled. Vidět je odtud na Doupovské a Krušné hory a na vrchovinu Slavkovského lesa.

Hned úvodní pohled stojí za to. Dole v hloubce se údolím prodírá Ohře, lomí se tak, že to připomíná ohnutý lidský loket. Odtud i název města, které se vznáší nad řekou, které svými domy a jejich střechami míří vzhůru nad údolí, až to v podobě hradu a jeho nejvyšší věže s úspěchem dokáže.

Loket je jedním z nejstarších sídel oblasti (častokrát byl nazýván klíčem ku Království českému) – první zmínka je již z roku 1268, nachází se v listině krále Přemysla Otakara II. Pro turistu je podstatné, že se dochovala nejen ona písemná zmínka, ale i vysloveně pozoruhodná, členitá, na památky nesmírně bohatá městská rezervace.

Hrad je zde lákadlem číslo jedna, nicméně dříve než do jeho areálu vstoupíme, porozhlédneme se po městě. Na náměstí doslova září fasády barokních a renesančních domů pod dohledem radnice s věží.

Jen kousek nad náměstím, na přístupové cestě ke hradu, stojí další architektonická dominanta místa. Kostel sv. Václava. První zmínky o této stavbě pocházejí z roku 1240.

Kostel se proslavil tzv. loketskou varhanářskou školou. Loketský rodák Abraham Stark vytvořil varhany pro kostel Panny Marie na Strahově, pro klášter Sedlec u Kutné Hory či klášter Zlatá Koruna. Ale opusťme řeč historických údajů a nahlédněme do interiérů kostela.

Nad kostelem stačí zdolat pár schodů a stojíme před románsko-gotickým hradem. Založen byl někdy kolem roku 1130, dnešní podoba je pochopitelně o něco mladší – vznikla jako výsledek přestaveb v letech 1390 až 1547.

Míst, zákoutí či expozic zde na návštěvníky čeká celá řada. A také vynikající rozhledna, za niž slouží 26 metrů vysoká románská věž čtvercového půdorysu. Střechy domů, Ohře se svým pověstným záhybem, ale dokonce i věž svatováclavského kostela zůstane hluboko pod vámi. Dojem z pohledu na Loket je odtud skoro až slavnostní.

Hradní interiéry nabízejí, jak už jsem se zmínil, několik výstav. V křídle u věže jsou k vidění umělecky zdobené palné zbraně a horské dělo. V hejtmanském domě zaujme gotické zdivo z doby Václava IV. a také fresky z 15. století.

V markrabském domu je poměrně rozsáhlá expozice věnovaná porcelánu. Nejstarší porcelánka tohoto kraje byla v Rabensgrunu u Slavkova – založena byla v roce 1789. Další porcelánky vznikly v Horním Slavkově, v Klášterci nad Ohří, Březové, Dalovicích, Staré Roli a pochopitelně také v Lokti.

Návštěvou hradu se loučíme s Loktem, nikoliv ale s územím CHKO Slavkovský les. Na další místa se ale podíváme až příště.