Skvělou destinaci na pasivní zimní povalování mají Češi takřka za humny

Vcházíme do vzdušné odpočívárny, kde je rozeseta řada lehátek. Místnost je stranou od hlavní části lázní, aby tu návštěvníky nerušil čilý ruch a šplíchání vody. Uprostřed stojí ohromný gong, který bude hrát v následující půlhodince významnou roli. Přišli jsme totiž na muzikoterapii, kde se budeme moct na chvíli odpoutat od každodenních starostí a nechat se pomocí různě intenzivního zvuku přenést do jiných sfér. Tak o tom alespoň hovoří místní zaměstnanec, který nás tímto zážitkem provede.

„Lidé jsou dnes hodně pod tlakem a neustále si stěžují. Když prší, je moc mokro. Když svítí slunce a dlouho neprší, je moc sucho. Když padá sníh, stěžují si, že záhy roztaje a ulice budou špinavé. Když ale sníh nepadá na Štědrý den, stěžují si, že to nejsou ty pravé Vánoce,“ říká muž klidným hlasem. Kolik z nás, kdo ležíme v odpočívárně, se asi v jeho popisu poznává?

„Teď po vás budu chtít jen jedinou věc – abyste zavřeli oči a soustředili se na zvuk, který uslyšíte,“ říká a bere si jednu z paliček, které má připevněné pomocí popruhu kolem pasu. Vzápětí to začne.

Gong, tradiční východoasijský nástroj známý z buddhistických náboženských obřadů, se jemně rozezní. Kromě něj nelze slyšet nic jiného. Noříme se do vlastních myšlenek, někdo možná začíná po chvilce podřimovat. Není divu, protože zvuk gongu je skutečně uklidňující. Po dovršení katarze malátně rozlepujeme oči a vracíme se zpět do fyzického světa. Naštěstí šlo pouze o jeden z bodů programu, kterého se mohou návštěvníci slovinských lázní Terme Olimia v Podčetrteku zúčastnit.

Jeden z nejmodernějších a největších lázeňských areálů ve Slovinsku leží nedaleko chorvatských hranic. Zásadní raritou je zdejší mírně radioaktivní termální voda, která obsahuje mimo jiné hořčík a vápník. Často sem jezdí lidé s problémy s pohybovým ústrojím, kožními či cévními onemocněními nebo revmatem.

Historie lázeňství v oblasti údajně sahá až k Římanům a Keltům. Vzhledem k tomu, že třeba slovinské město Ptuj římské osídlení skutečně pamatuje, není na tom vlastně nic zvláštního. Znovu se léčivá voda začala využívat v 50. letech minulého století, areál tu pak vyrostl v 80. letech.

Dnes nabízí opravdu pestré vyžití pro všechny věkové kategorie, včetně dětí, pro něž tu mají velký vodní svět. Dospělí se mohou zrelaxovat v odpočinkové zóně s několika saunami nebo se ponořit do vyhřívaných venkovních či vnitřních bazénů. Cena vstupného je přitom docela příznivá. Dospělí zaplatí od pondělí do čtvrtka 32 eur (asi 760 korun), pátky až neděle jsou za 60 eur (asi 1430 korun). O důvod víc, proč Slovinsko neodbýt jen prodlouženým víkendem.

Lázně Terme Olimia se nacházejí ve velmi malebné kopcovité krajině v přírodním parku Kozjansko. Jedním z blízkých lákadel je také klášter Olimje se zdobenou modrošedou fasádou. Původně šlo o zámeček, který později majitelé darovali paulínskému mnišskému řádu. Jeho zástupci tu nechali zbudovat třeba klášterní lékárnu, která se řadí k nejstarším v Evropě.

Východ Slovinska je lázeňskými zařízeními různých velikostí opravdu doslova posetý. Najdete je třeba i v malebném Novém Městě, kde se nachází jedno z největších středověkých náměstí v zemi. Každý si tak může dobře vybrat podle toho, zda mu vyhovují místa s čilým mumrajem, anebo spíše komornější prostředí.

Ve druhém případě je vhodnou volbou lázeňské městečko Dobrna v severní části Slovinska. Svým charakterem a drobnou promenádou a parkem může připomenout třeba české Luhačovice. Okolní lesy dodávají místu jakousi atmosféru odříznutí od civilizace, ale také klid, který je koneckonců tím hlavním, co řada lidí při odpočinku a sbírání nových sil očekává.

Lázeňství má v Dobrné nepřetržitou, zhruba 600letou tradici, což je ve Slovinsku vůbec nejdéle. „Náš příběh začal v roce 1403, ze kterého pochází první písemná zmínka o užití místních léčivých vod,“ uvedl manažer místního komplexu. Od prvních nálezů se voda využívala k léčení neurologických či kožních onemocnění, cukrovky, problémů s vysokým krevním tlakem, srdcem, dýchacími orgány a podobně.

Lázně se v průběhu staletí zvětšovaly, jak se i střídali jejich majitelé. Největší rozkvět zažily v 19. století. Tou dobou už mezi jejich významné hosty patřily takové historické persony jako císařovna Marie Terezie, mladší bratr Napoleona Bonaparta I. Ludvík nebo autor knih o Vinnetouovi Karel May.

Dnes lázně lákají hlavně návštěvníky, kteří se chtějí vyhnout davům ve větších a modernějších střediscích a kteří hledají klidnější útočiště před světem. Nic jim tu totiž nechybí. Najdou zde saunový i vodní svět, stejně tak mají možnost ubytovat se v butikovém hotelu zcela stranou od hlavního zázemí.

Na množství lázeňských zařízení ale láká i zmiňované nejstarší slovinské město Ptuj, které pamatuje římské osídlení. Není proto divu, že se řada středisek do římských lázní stylizuje, co se týče dlažby, kachlíčků, sloupů a podloubí. Ptuj má nicméně zase tu výhodu, že stojí na významné křižovatce, která propojuje Chorvatsko s Rakouskem, respektive tudy vede dálnice mezi oběma zeměmi. Město je tak ideální zastávkou, během níž je záhodno se zdržet a prozkoumat i centrum.

Anebo ne. Koneckonců hlavním cílem může být jen samotný odpočinek. Zásadní je, že východ Slovinska je lázněmi tak posetý, že stačí nasednout do auta, popojet a člověk má hned k dispozici nové místo k odpočinku.

Může toho tedy vyzkoušet více, spojit válení s výlety či gastronomií, která je ve Slovinsku na dost vysoké úrovni. Přece jen jde o zemi, která má rozlohu asi jako Morava, a přesto se pyšní deseti michelinskými hvězdami, což je přesně o osm více než má Česká republika. Byla by škoda tento ryze pasivní odpočinek nevyzkoušet na vlastní kůži.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Slovinska