Skrytými místy Pražského hradu provede aplikace. Třeba i z obýváku

Čtyři roky ji tvořili odborníci z pražského Archeologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.

Aplikace pokrývá pět nejvýznamnějších archeologických areálů: kapli Panny Marie, III. nádvoří – Velké a Malé vykopávky, kryptu katedrály sv. Víta a klášter a baziliku sv. Jiří. K dispozici je na obvyklých platformách zdarma v české, anglické a německé verzi.

Po rozkliknutí se ukáže 3D sken prostoru, ve kterém mohou zájemci dále zkoumat jednotlivé stavby a na časové ose si projít, jak se konkrétní areál měnil. Seznámí se nejen se stavebními fázemi jednotlivých církevních budov, ale i s pozůstatky rezidenční zástavby či opevnění. Lidé mohou projít skoro 5000 metrů čtverečních. Aplikaci lze využívat on site i off site – tedy jako průvodce po Pražském hradě i doma v obýváku.

Jen ti nejzasvěcenější vědí, že pod Hradem leží několik tisíc metrů čtverečních prostor krytých železobetonovými konstrukcemi, pod kterými odpočívají památky z období 9./10.–15. století.

„Málokdo nejspíš tuší, když se prochází třeba po III. nádvoří, že je pod ním schováno 2000 metrů čtverečních fragmentů staveb z dávných časů. Návštěvníci mohou nahlédnout do tzv. malých vykopávek kaple sv. Mořice a jižní části románské baziliky, ale románskou chodbu, která kdysi spojovala baziliku s kostelem sv. Bartoloměje, už neuvidí,“ říká vedoucí projektu Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Hlavní úlohou aplikace je podle ní zpřístupnit tyto skvosty co nejširší veřejnosti a zároveň je ochránit před negativním vlivem turistického provozu. Na památky, které ukazuje, působí negativně proměny klimatu, jež s sebou nesou různé typy poškození, a proto není žádoucí zhoršovat jejich stav nadměrným návštěvnickým provozem. V drtivé většině je v současnosti zakrývají železobetonové konstrukce, které jsou podle Maříkové-Kubkové samy o sobě působivými technickými díly.