Článek
Cesta autem z Prahy trvá asi 45 minut. Můžeme jet směrem na Mladou Boleslav nebo po dálnici D 11 na Hradec Králové, exitem na Starý Vestec a pokračovat až do Přerova nad Labem. Pokud budete cestovat veřejnou dopravou, doporučuji jet autobusem nebo vlakem do blízké Lysé nad Labem a odtud do Přerova nad Labem.
Skanzen je zhruba uprostřed obce. Naproti stojí kostel sv. Vojtěcha a napravo zámeček. Přerov je v rovinatém terénu, který je vhodný jak pro jarní cyklovýlety, tak pro pěší turistiku. Na nedaleké vrchy Polabských hůr se vypravují také paraglaidisté. Kromě skanzenu je v obci i renesanční zámek.
První zmínka před tisíci lety
První písemná zmínka o Přerovu je stará více než 1000 let. V roce 993 jej druhý pražský biskup sv. Vojtěch daroval i s několika dalšími vesnicemi benediktýnskému klášteru v Praze– Břevnově. Ten panství dále pronajímal. Přerovští nájemci pak měli povinnost udržovat brod přes Labe a cestu skrz bažiny v místech, kudy vedla jedna ze zemských stezek od Prahy na Lysou. Pro své dobré umístění poblíže Prahy byla obec odpradávna často navštěvována králi i arcivévody při jejich cestách do hlavního města. Jméno Přerov je praslovanského původu.
Tradiční holubník byl spíše uměleckým dílem.
:.Tradiční holubník byl spíše uměleckým dílem.
Kdysi znamenalo příkop, tůň či bažinu nebo nějakou stojatou vodu. S podobným jménem vsí se také setkáváme v Polsku či ve východní části Německa. Podle jedné z pověstí se sem kdysi uchýlil člen Krokovy výpravy se svým otcem, který zde založil usedlost. Poté, co starý otec zemřel, byl zde synem pochován jako první člen nové usedlosti. Jméno tak může znamenat i první hrob (pre – první a rov - hrob).
První skanzen na světě vznikl v roce 1891 ve Stockholmu. Tehdy populární národopisné výstavy pak řadu zemí inspirovaly ke vzniku podobných zařízení. Zdejší skanzen, čtvrtý v Evropě, je v Přerově nad Labem od konce 19. století. Vznikl z iniciativy majitele přerovského panství, jímž byl příslušník toskánské větve Habsburků, mořeplavec a etnograf, arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský.
Ludvík nechal upravit stavbu z počátku 18. století, bývalou panskou kovárnu a rychtu, na staročeskou chalupu a vybavit ji národopisnými předměty pocházejícími z obce a okolí. Inspiroval se podobnou renovovanou stavbou české chalupy, která byla presentována na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891.
Staročeská chalupa v Přerově nad Labem byla veřejnosti poprvé zpřístupněna roku 1900 a výstava se setkala s velkým ohlasem. Není bez zajímavosti, že v roce 1922 byla před touto chalupou uvedena opera Národního divadla Prodaná nevěsta.
Ochrana za války
Za druhé světové války byly sbírky rozvezeny do okolních muzeí a mnoho z cenných předmětů se tak podařilo zachovat. V roce 1967 převzalo staročeskou chalupu do své správy Polabské muzeum v Poděbradech, obnovilo národopisnou expozici a začalo budovat tzv. polabský skanzen. Do okolí chalupy byly postupně přeneseny vybrané a na původním místě ohrožené lidové stavby i drobné objekty. Lidé sami poskytovali předměty ze svých domácností ve prospěch vznikajícího skanzenu. Tak se skanzen postupně rozrůstal.
Dnes je v muzeu celkem 32 objektů, z toho sedm chalup, šest špýcharů a dvě stodoly. V zařízených interiérech je předváděn život venkovského lidu ve středním Polabí od konce 18. do poloviny 20. století. Mnohé z nástrojů a nářadí, které tyto bohaté sbírky obsahují, si i já pamatuji z hospodářství své babičky. Interiéry a vybavení jsou rekonstruovány do nejmenších detailů a ponechány tak, jako by si lidé jen odskočili od práce.
V jednotlivých budovách jsou umístěny tematické výstavy mapující narození dítěte a jeho křtiny, domácí pečení chleba, perníku a marcipánu, mlékařství, kořenářství, duchovní život, lidovou módu a umění, stavitelství, zpracování zrna a historii mlynářství, praní prádla, lidové léčení nebo chmelařství a vinařství na Nymbursku. Ovocný sad dotváří malou včelařskou expozici se skupinkou vyřezávaných úlů.
Součástí polabského skanzenu je i stará škola s krásnou ukázkou učebnic a sešitů. V neposlední řadě okouzlí i venkovní expozice „zahrádky našich babiček“, která je bohatá na domácí bylinky a nejrůznější léčivé rostliny.
V dubnu se v celém areálu pořádá tradiční Jaro na vsi. Velikonoční výstava se koná od 19. března do 10. května v celém areálu muzea vždy od úterý do neděle mezi 9. a 17. hodinou. Návštěvníci mohou zhlédnout ukázky pletení pomlázek a barvení kraslic, dozvědí se něco o velikonočních zvyklostech a tradicích. Více informací o přesném programu a doprovodných akcích je na www.polabskemuzeum.cz.
