Skála v Saúdské Arábii je rozetnutá vejpůl. Motá hlavy i odborníkům

Na skalním útvaru An-Nasla (arabsky čepel) není podle mnohých fascinující jen to, že je rozdělený na dvě takřka shodné části, ale především onen pravidelný řez, píše server Daily Mail. Podle britské geoložky Cherry Lewisové z bristolské univerzity může jít jednoduše o dílo samotné matky přírody.

„K předělu mohlo dojít vlivem procesu mrznutí a rozmrzání, kdy se voda dostane do malých škvír v kameni. Při poklesu teploty voda zmrzne a zvětší objem, čímž se roztahuje také škvíra,“ vysvětluje vědkyně. „Jakmile led roztaje, voda se dostane hlouběji do kamene. Proces se pak tisíckrát či dokonce milionkrát opakuje, dokud se skála nerozdvojí,“ tvrdí Lewisová.

Tato teorie ovšem neobstojí před řadou lidí, kteří skálu rozebírají na diskusních fórech. Podle nich je totiž prasklina až příliš pravidelná a je dílem nějaké vyspělejší civilizace, hovoří zejména o mimozemšťanech.

Ačkoli Lewisová nevylučuje, že za pravidelnou puklinu může eroze, souhlasí i s teorií, že skalní útvar rozetnuli lidé. „Vzhledem k tomu, že dávné civilizace stvořily Stonehenge nebo sochy na Velikonočním ostrově se zcela základními nástroji, není vyloučeno, že i za tohle může lidská ruka,“ míní geoložka.

K verzi, že jde o dílo přírody, se nicméně přiklání i geolog a geofyzik z univerzity v Birminghamu Tim Reston. Podle něj jde o přirozený jev, kdy na skálu působí externí tlak a poté se uvolňuje. Jde tedy o stejný proces, který popsala Lewisová. „Mohlo to vzniknout, když byla vrstva horniny souvislejší, ale nyní zůstala působením eroze odkryta,“ řekl Reston.

Skalní útvar An-Nasla se nachází asi osm hodin jízdy autem od hlavního města Saúdské Arábie Rijádu. Archeologové během vykopávek v oblasti nalezli například pazourky datované až do 4. tisíciletí před naším letopočtem. Oáza Tajmá byla navíc frekventovaným bodem na někdejší obchodní stezce.