Silniční ráj na chorvatských ostrovech vybízí k cyklistice

„Za celou dobu existence jsme vypravili snad tři nebo čtyři lidi s klasickým silničním kolem. Šlo spíše o výletníky, kteří možná kolo na ostrovech ani nevyužili. Přitom jsem přesvědčený, že pro silniční cyklistiku jsou ostrovy jako stvořené,“ říká Zdeněk Kukal, majitel cestovní kanceláře Geotour.

Ta už od roku 1999 provozuje kololoď, jedinečné spojení pobytu na lodi s poznáváním chorvatských ostrovů prostřednictvím vlastních fyzických schopností. Návštěvníci mají možnost vybírat z pěti různých okruhů, při nichž kololoď postupně zakotví u poloostrova Pelješac a ostrovů Brač, Hvar, Vis, Korčula, Šipan, Mljet, Lastovo, Lopud, Šolta či Biševo. Vždy od května do konce června a následně od září do poloviny října.

Absolvovat některou z tras na silničním kole je bláznovstvím jen zdánlivě. Ať už jste rekreačním cyklistou lačným po zážitcích a panoramatických vyhlídkách, či sportovním nadšencem chtivým spolykat co nejvíce kilometrů, nabídka kololodi vás jistě uspokojí.

V posledních letech v Česku roste prodej silničních kol, na nichž s ohledem na menší šíři plášťů dokážou rekreační cyklisté „spolykat“ více kilometrů při stejném fyzickém výdeji jako na kole horském.

Navíc ne každý má na to, aby se popasoval s náročností lesních stezek či single tracků pro bikové kolo.

Nespornou výhodou chorvatských silnic je jejich mládí. Jedete po nich bez neustálého kličkování mezi výmoly, záplatami či štěrbinami z rozlamujícího se povrchu. Nenarazíte ani na svaly ždímající kodrcání po hrubém asfaltu prosypaném štěrkem, jak to známe u nás.

Při občasném deštíku je však třeba mít na zřeteli, že Chorvaté přidávají do směsi tvořící povrch vozovek drcený vápenec. Když trochu zaprší, silnice je jako namydlená. Případný pád do rokliny lemující většinu cest může být značnou komplikací vaší dovolené.

Každopádně ježdění po ostrovech nabízí příležitost znamenitě otestovat fyzické zdatnosti. Nechybějí krátké prudké kopce, několikakilometrová táhlá stoupání plná serpentin, scénické sjezdy k odlehlým vesničkám v romantických zátokách.

Kupříkladu v rámci Jubilejního okruhu se naskýtá možnost zdolávat kopce až s třiadvacetiprocentním stoupáním, na nichž je průměrný sklon třináct procent. Potěšením je prakticky nulový provoz a s ohledem na temperament Chorvatů až neuvěřitelná trpělivost místních řidičů.

Flotilu kololodí tvoří čtyři plavidla, která jsou při plavbách za cyklistickými zážitky dočasným domovem turistů. Společným jmenovatelem pro všechny je jedinečná atmosféra spojující návštěvníky.

Většina z lodí původně sloužila k obchodním plavbám. Tak jako třeba Silva, která přišla na svět už v roce 1914. Je dlouhá jednadvacet metrů a široká 6,5 metru. Desítky let pendlovala mezi Chorvatskem a Itálií, je to jediná dochovaná loď svého druhu na Jadranu. Když obchody ustaly, byla přebudována pro potřeby osobní přepravy.

Obecně je prostor kajut omezený velikostí přibližně dvojnásobku vlakového kupé. Spí se většinou na palandách, v případě Silvy mají některé kajuty třetí, boční lůžko. Skříňky na oblečení či police nejsou nikterak rozměrné, tudíž je běžné, že část obsahu tašky zůstane nevybalená.

Rozhodně není vhodným cestovním zavazadlem lodní kufr, byť název k využití doslova vybízí. Už při balení otočte každý předmět dvakrát v ruce a mějte na paměti, že většinu času budete stejně trávit v sedle bicyklu, nikoli na módních molech.

Každá z kajut má vlastní umyvadlo. Některé z lodí nabízejí i kajuty s vlastním sociálním zařízením. Na palubě je několik sprch a toalety, samozřejmostí je elektřina a pitná voda.

Na hlavní palubě je i salón, v němž jsou každé ráno připravené pestré snídaně, po završení cyklistických toulek zase bohaté večeře. Málokdo by hádal, že kulinářské skvosty v podobě ryb, hovězího masa či dalších místních specialit musí kuchař vykouzlit v prostoru sedmi čtverečních metrů. Pamatováno je i na vegetariány, takže kololoď není zapovězena nikomu.

Při západu slunce si cestující mohou pochutnat na drinku na přídi. Pokud se rozhodne vybrat si odpočinkový den, může se účastník zájezdu opalovat na horní palubě. V každém přístavu je možné vyrazit do některé z kaváren či restaurací či prostě jen na procházku po pobřeží.

Všechny lodě zajišťující plavby kololodníků mají nízký ponor, tudíž umožňují vplutí i do menších přístavů nebo romantických zátok, kde výjimečně na noc kotví a umožňují jedinečné koupání.

V případě nocování v přístavu je třeba hlídat časy odplutí, které kapitán či průvodce pravidelně hlásí, stejně jako čas snídaně a večeře. Ovšem pokud se někdo zpozdí, nepřijde zkrátka. Nejde o trestanecký tábor, ale o dovolenou.