Silnice, na které si troufnou jen ti nejotrlejší

Pětikilometrová silnice na jihovýchodě amerického Utahu vznikla v polovině minulého století kvůli přepravě uranové rudy z hor. Dnes už k těmto účelům neslouží, přesto je poměrně hojně využívaná. Ročně tudy projede několik desítek tisíc řidičů.

Přemíra opatrnosti je při jízdě po Moki Dugway naprostou nutností. Při nízkých teplotách se na silnici tvoří náledí, když je sucho, bezpečnost ohrožují oblaka prachu a naopak po deštích hrozí sesuvy půdy. Terén není zkrátka nikdy ideální. Zrádné jsou také serpentýny.

Hrůzostrašnou silnicí nad indickým údolím Pangi projíždějí ve výšce 4420 metrů nad mořem autobusy. S velikostí vozidla roste přímou uměrností také hladina adrenalinu v krvi cestujících. Nezřídkakdy cestu provázejí výkřiky zděšení, když turisté pohlédnou ze srázu vedle silnice.

Řidič se nesmí dopustit jediné chyby, jeho i cestující by to stálo život, proto na této trase jezdí speciálně vyškolení šoféři. Průjezd uzoučkou stezkou se skalními převisy, u nichž se zdá, že se pod ně autobus nemůže vejít, si v některých úsecích vyžaduje asistenci spolujezdce, který chvíli naviguje. Rizikem je mimo jiné stékající voda po skalních stěnách, která místy může terén podmáčet.

Vesnici Kou-liang-cchun na východě Číny spojuje s civilizací pouze stejnojmenný tunel ve skále. V nadmořské výšce 1800 metrů se táhne v délce 1600 metrů. Do šířky však měří jen tři a půl metru. Během dne sem proniká světlo 30 otvory.

Budování tunelu začalo už v 70. letech minulého století. Bizarní je, že jej místní několik let hloubili za pomoci jednoduchých nástrojů a podomácku vyrobených výbušnin. Velikost tunelu je dosti nepraktická. V případě nehody záchranáři neprojedou, stejný problém by měli hasiči, kdyby došlo k požáru.