Článek
"Mariánská Týnice, areál Plasy a celý majetek cisterciáckého kláštera je kulturní krajina, která se rozhodně vyrovná té lednicko-valtické, jež už chráněnou kulturní krajinou UNESCO je," uvedla architektka Klára Salzmann, která aktivity spoluiniciuje. Podle ní práce na prosazení oblasti na prestižní seznam začínají, důležité bude na počátku mluvit s místními, vysvětlit jim, jaký poklad v blízkosti svých domovů mají.
"Musíme vysvětlovat, že nejde o to, aby se utlumilo hospodářství, naopak, aby se do toho území vnesl větší pořádek a krajina zde byla zase harmonická, jako to bylo v minulosti. Ta výzva je obrovská," uvedla.
Obnova plaské cesty
Architektka připomněla, že v oblasti je krajinná památková zóna, jež ale není vymezena zcela správně. „Mělo by dojít k předefinování zóny, aby se například víc dotýkala staré plaské cesty, která čeká na svou obnovu," dodala. Obnova plaské cesty je součástí krajinářských projektů Plzně 2015.
O snaze už Salzmann informovala Národní památkový ústav, který podle jejích slov s myšlenkou souhlasil, podporuje ji prý i Plzeňský kraj. Kulturní krajina by se měla nacházet v prostoru při ose Plasy, Mariánská Týnice a Hubenov, kam patřilo 13 statků, jež jsou komponovány téměř alchymisticky. Velká část barokních staveb v oblasti je od slavného architekta Jana Blažeje Santiniho.
Rozptýlená památka
Podle Ireny Bukačové, ředitelky muzea v Marinánské Týnici, plaský klášter v krajině hospodařil 600 let, za tu dobu se tam vytvořily krajinné vazby mezi jednotlivými místy osazenými stavbami.
"Vlastní klášter budoval řadu kostelů a kaplí, jež jsou dosud dominantami obcí, například kaple v Mladoticích nebo poutní místo v Mariánské Týnici, jež dodává krajině duchovní charakter," uvedla. Podle Bukačové se o klíčové památky v oblasti severního Plzeňska, tedy Santiniho stavby, zajímá i sdružení Santini. To spojuje vlastníky, uživatele a správce elitních staveb postavených právě tímto architektem a chce se pokusit prohlásit vybrané Santiniho památky po celé zemi jako rozptýlenou památku UNESCO.