Severní Evropa láká i na oblast s nejčistším ovzduším na světě

Pokud byste hledali zemi s nejčistším ovzduším na světě, našli byste ji právě v Evropě. Podle dat Světové zdravotnické organizace se tímto titulem může pyšnit Finsko, kde na jeden kubický metr vzduchu připadá v průměru pouze šest mikrogramů pevných částic (polétavý prach). Pro srovnání, v České republice je to 15 mikrogramů a třeba v Nepálu 94.

Bezkonkurenčně nejčistší vzduch v zemi tisíce jezer je pak podle Finského meteorologického ústavu v tamní nejsevernější provincii Laponsku, konkrétně v národním parku Pallas-Yllästunturi.

Nejbližší letiště od něj najdete ve městě Kittilä, využít pro jeho dosažení ale můžete i služeb železniční dopravy. Národní park se totiž nachází nedaleko městečka Kolari, kam z Helsinek jezdí pravidelný noční spoj. Cesta sice zabere skoro 14 hodin, už tak čistému ovzduší ale ještě trochu ulevíte, a navíc se budete moct pokochat nejsevernější železniční stanicí ve Finsku.

Zajímavým místem na severu Evropy je bezesporu i norské město Tromsø, kterým prochází takzvaný aurorální ovál. Jedná se o pás ve vysoké atmosféře, v němž se vyskytují polární záře. Ne nadarmo tak množství cestovatelských portálů řadí Tromsø mezi nejvhodnější destinace pro pozorování tohoto světelného jevu na světě.

Malebné město má však mnohem širší vyžití. Návštěvníci mohou vyrazit třeba na pozorování velryb, pokochat se nejseverněji položenou univerzitou na světě či zajít na pivo do jedné z útulných hospůdek u přístavu. Povinností je i výjezd kabinovou lanovkou na vrchol hory Storsteinen, který nabízí výjimečnou podívanou na ostrov Tromsøya, kde se převážná část města nachází.

Chcete-li si užít majestátnost zdejších fjordů, nasedněte v Tromsu na trajekt a vyrazte na půvabnou plavbu vstříc městu Hammerfest. To se pyšní zajímavým titulem — jde o nejsevernější město na světě nad deset tisíc obyvatel.

Hezkou památkou z tohoto odlehlého města je diplom s vlastnoručním podpisem starosty, který získáte zapsáním se do místního spolku The Royal and Ancient Polar Bear Society. O členství v něm na dálku roku 1973 žádal dokonce i samotný Elvis Presley, jeho požadavek byl ale zamítnut. Členem spolku se totiž může stát pouze člověk, který město navštíví osobně.

Hammerfest má i jednoho slavného rodáka. Je jím Adolf Henrik Lindstrøm, šéfkuchař a polární badatel, který se zúčastnil řady expedic (včetně dobytí jižního pólu v roce 1911) po boku slavného Roalda Amundsena. O tom, jak si Amundsen Lindstrøma cenil, napovídá jedna ze zmínek v jeho deníku: „Pro norské polární expedice vykonal lepší a cennější služby než kterýkoli jiný muž.“

Vydáte-li se na sever Evropy, s největší pravděpodobností se dostanete i do styku se sámskou kulturou. Sámové, u nás známější pod pojmem Laponci, jsou nejsevernější původní obyvatelé Evropy, jejichž tradičním způsobem obživy je pastevectví sobů.

Pokud byste se o nich chtěli dozvědět víc, nejlepší variantou bude návštěva finského města Inari, kde najdete centrum sámské kultury a velké sámské muzeum. Zajímavostí jsou bezesporu i sobí závody, které se na zdejším stejnojmenném zamrzlém jezeře pořádají každým rokem.

Pastevectví sobů je na severu zakořeněno natolik, že je zde možné ho tady dokonce i studovat. V norské obci Kautokeino se mu komplexně věnuje střední škola Sámi High School and Reindeer Husbandry School, nadšenci ale mohou v jeho studiu pokračovat i v bakalářském programu na místní univerzitě Sámi University of Applied Sciences.

Obě instituce jsou navíc otevřené i zahraničním studentům. Máte-li tak chuť studovat něco opravdu netradičního, pastevectví sobů je dost možná tou pravou volbou. Ovšem i kdybyste se za severní polární kruh vydali z jiných důvodů, litovat nebudete. I tahle odlehlá část má totiž rozhodně co nabídnout.