Šest z deseti nejlepších měst pro život je v Evropě. Vede Vídeň

Vídeň byla nejlepším městem pro život už v letech 2018 i 2019, loni se kvůli covidovým restrikcím propadla na 12. příčku. Letos už nicméně opět vede, a to díky několika faktorům. Rovných sto procent získala za zdravotní péči, vzdělání, ale i infrastrukturu. Co se týče kultury a prostředí, vysloužila si 96,3 procenta — v tomto ohledu ji předčil pouze kanadský Vancouver, jenž je pátým nejlepším místem pro život.

Na dalších pozicích po Vídni následují Kodaň, o třetí místo se dělí Curych a kanadské Calgary, následuje zmíněný Vancouver. Desítku pak uzavírají Frankfurt, Toronto, Amsterdam, japonská Ósaka a australské Melbourne se o finální místo dělí.

Naopak vůbec nejhorším místem k životu je podle letošního hodnocení íránský Teherán. Na spodních příčkách jsou pak zejména africká města, mimo jiné Douala v Kamerunu, Harare v Zimbabwe, Alžír v Alžírsku, Tripolis v Libyi či Lagos v Nigérii. Zbytek doplňují asijská města Port Moresby na Papui Nové Guineji, pákistánské Karáčí či syrský Damašek.

Co se týče největších skokanů směrem nahoru, patří mezi ně Frankfurt (7.), Hamburk (16.) a Düsseldorf (22.), kromě nich také Londýn (33.), Manchester (28.) či Paříž (19.).

Naopak nejvíce si pohoršila novozélandská města Wellington (50.) či Auckland (34.). Druhé z měst přitom loni žebříčku kralovalo. O pozici ho však připravil tvrdý lockdown. Zhoršila se také pozice Reykjavíku (48.), který spadl o 25 příček.

Na letošní podobě žebříčku se už méně podepsala pandemie, ovlivnil ho však konflikt na Ukrajině. „Byli jsme nuceni zrušit naši anketu v Kyjevě, ukrajinské hlavní město proto z hodnocení zcela vypadlo. Ruské hlavní město Moskva kleslo o 15 příček, Petrohrad o 13. Probíhající konflikt doprovází zvýšená cenzura,“ uvádí EIU ve zprávě. Dodává, že východoevropská města si rovněž pohoršila kvůli diplomatické tenzi.