Článek
Řecký ostrov Zakynthos si jako místo letní dovolené oblíbili nejen čeští turisté. Zálivy s neskutečně modrou vodou, možnost pozorovat ve volné přírodě mořské želvy, Modré jeskyně, vyhlášený med a hrozinky i místní kuchyně na něj lákají zejména na jaře a v létě tisíce rekreantů. Obdobně jako na dalších místech po celém Středomoří se i tady tradovalo, že přílivové vody zničily na Zakynthu prosperující pobřežní město i s jeho rušným přístavem.
Okouzlující výhled čeká ty, kde vynaloží síly při výšlapu nad město.
Když šnorchlující potápěči narazili v roce 2013 v Alikanaské zátoce pod mořskou hladinou na struktury připomínající dlážděné podlahy, atria a kolonády, zdálo se, že místní báj vychází ze skutečnosti. Jistotu ještě posílily podrobné družicové snímky zachycující podmořské útvary připomínající lidské stavby.
Vznikly objevené stavby v době, kdy se na maratónské pláni formovali bojovníci řeckých městských států na obranu před mnohem početnějším perským vojskem? Nebo ještě dříve, za časů, které tak poutavě údajně popsal slepý pěvec Homér.
Pláž na ostrůvku Agios Sostis
Úkolu nalézt uspokojivou odpověď na uvedené otázky se zhostili britští a řečtí vědci řízení Julianem Andrewsem z Východoanglické univerzity v Norwichi. Nejdříve se pod mořskou hladinu vypravili archeologové, aby útvary prozkoumali přímo na místě a odebrali nezbytné vzorky.
Při jejich rozboru badatelům posloužily mikroskopy, rentgenové paprsky a stabilní izotopy. Stabilní izotopy jsou přirozeně se vyskytující formy prvků, které se na rozdíl od nestabilních radioaktivních izotopů (radionuklidů) samovolně nepřeměňují na prvky jiné. Podrobnou zprávu o překvapivých výsledcích výzkumu otiskl časopis Marine and Petroleum Geology.
Všechno je jinak
„Celá lokalita dva až pět metrů pod mořskou hladinou je ve skutečnosti přírodní útvar,“ vysvětluje Andrews. „Kruhovité struktury vypadající jako základy antických sloupů jsou výsledkem mineralizace průsaků plynu z uhličitanových vrstev u mořského dna. Obdobný proces probíhá v současnosti na mořském dně a známe jej i z paleontologických nálezů.“
Před pěti milióny let vznikly na mořském dně u dnešního Zakynthu pukliny, kterými se dostával na povrch metan. Bakterie, využívající uhlík v metanu jako palivo, se shlukovaly podél míst, kde se plyn uvolňoval, spotřebovávaly metan a jako vedlejší produkt v usazeninách postupně zanechávaly vápník.
Tyrkysové moře a Modré jeskyně
Reakcí s okysličujícím se metanem vznikal přírodní cement. V našem případě se cement skládá z dolomitu, který jinak ve slané vodě vzniká jen velmi zřídka. Protože se prasklina na mořském dně úplně neroztrhla, vytvořily se v usazeninách trubice a sloupy. Struktury ve tvaru koblihy vznikaly s velkou pravděpodobností podél rovné linie praskliny, takže vypadají jako sloupy.
Jinde plyn pomalu vybublával podél mořského dna, což vedlo ke vzniku útvarů podobajících se dlaždicím. Dolomitové tvary následně odkryla dlouhou dobu působící eroze.
Čím je ostrov přesto výjimečný
„Na podmořských útvarech jsme nenašli žádné lidské výtvory, jako je keramika či mince,“ potvrzuje Michael Stamatakis z aténské univerzity, další účastník výzkumu.
„Mikroorganismy žijící v podmořských usazeninách požíraly uhlík obsažený v metanu unikajícím ze dna, a podnítily tak chemický proces, který nakonec z bahna vytvořil přírodní cement. Popsaný děj probíhá většinou stovky a tisíce metrů pod mořskou hladinou, kupř. u tichomořského pobřeží na západě USA. V mělkých vodách jako na Zakynthu k němu dochází výjimečně. I když romantická představa zaplaveného města padla, mají zájemci o přírodní a historické krásy další důvod se sem podívat.“