Článek
„Z vyhlídky uvidíte až 80 kilometrů daleko,“ říká Tatiana, zatímco projíždíme kolem mysu Svatého Vincenta, a pokračuje ve vyprávění, co nás čeká. Ramenatá blondýna s hlubokým hlasem je pro dnešek naší instruktorkou. Když za námi rázně zabouchne dveře dodávky a usedne za volant, nemáme sebemenší pochyby o jejích zkušenostech.
Cesta z městečka Sagres, kde jsme se ubytovali, trvá k pláži Cordoama přibližně půl hodiny. „A co když nebudou vlny?“ ptá se kamarád Tatiany, která jen spiklenecky cukne koutkem, praskne bublinu žvýkačky a zjišťuje, jaké zkušenosti máme s ostatními sporty. Moje představy o dlouhých přejezdech ve vlnách se začínají otřásat, ale pořád žiju v naději, že když se udržím na běžkách, nemůže to být vyloženě propadák.
Neopren po celý rok
Přijíždíme k písečné pláži, lemované strmými útesy, a moře průběžně vyplavuje postavy v barevných trikotech. Přesně takové dostáváme do ruky společně s těsným neoprenem a ve dvojicích si odnášíme prkna k vodě. Už to je v jemném písku fuška. Po sto metrech nás vítá usměvavý svalovec Tom s dalšími pokyny k přípravě, a než se konečně dotkneme vody, pořádně se v neoprenech zapotíme.
Voda v Atlantiku na západním pobřeží Algarve je o něco chladnější než v blízkém Středozemním moři. „Neopren je i díky tomu, že ve vodě strávíte poměrně dlouhou dobu, běžnou součástí po celý rok a mimo letní sezonu jej opravdu oceníte,“ říká mi delegátka cestovní kanceláře FIRO-tour Kateřina Klugová, která na Algarve žije a dodává: „Tady se totiž surfuje pořád.”
Dojít s prknem do vody, počkat na vlnu, naskočit a pokusit se během jízdy postavit. Když už během jízdy klečím, připadám si jako hrdina a sklízím potlesk. Pořád dokola. Čím méně mi to jde, tím více se snažím. Po dvou hodinách se potácím po pláži s pocitem, že lezu z pračky. Konečně uznávám, že tenhle sport je pro opravdové siláky. „Tak co, kdy pokračujeme?“ hihňají se naši instruktoři a moc dobře vědí, že se už těšíme na poklidné odpolední koupání.
Plavky netřeba
V okolí mysu Svatého Vincenta najdete spoustu menších pláží schovaných mezi skalisky a k některým nevedou ani pořádné silnice. Díky navigaci místního bikera se svezeme na zapůjčených horských kolech k pláži Furnas, kde na nás čeká křišťálově čistá voda lemovaná žlutočerveným pískovcem a jeskyněmi. U příjezdu si nás prohlíží pár dovolenkářů od svých obytných dodávek a letmým pohledem zjišťujeme, že plavky tu nejsou potřeba.