Článek
Praha prý není kvůli kopcovitému terénu pro cyklistiku vhodná. To je do jisté míry pravda. Ideálním prostředím pro bikesharing je rovinatý terén, kde se dobře jezdí na kole bez přehazovačky, ale i Praha má taková místa.
Kolo si půjčíte v Praze 1, 2 a 7, v Dejvicích, Karlíně, části Libně, Žižkova, Vinohrad, Vršovic, Smíchova a v oblastech podél Vltavy až ke Strakonické i na Podolském nábřeží. Pokud se pohybujete v těchto oblastech, pak je pro vás růžové kolo ideálním řešením.
Dojedete na něm až do cíle a odložíte ho přímo před domem, prací, restaurací. Právě v tom spočívá hlavní kouzlo aplikace Rekola. Tradiční systémy sdílených kol jsou totiž většinou stanicové – kola se zamykají do pevných stojanů. To má ale řadu nevýhod. Stanice zabírají poměrně velký prostor, ale především snižují flexibilitu služby, protože kolo musíte odevzdat pouze na určených místech a zbytek cesty – podobně jako ze zastávky MHD – dojít pěšky.
Zadarmo to není
Klíčem k systému je mobilní aplikace. Na její mapě vidíte, kde přesně je nejbližší volné kolo. Pokud nevlastníte smartphone, můžete využít také webové stránky (rekola.cz) nebo systém ovládat přes klasické SMS (po odeslání SMS na číslo: 774 635 656 ve tvaru: NAJIT + adresa, kde se zrovna nacházíte. Např.: NAJIT Jungmannovo náměstí, Praha 1, vám místo mapy přijde zpráva s adresou volného kola).
Když k bicyklu přijdete, zadáte šestičíselnou „SPZ“, která je napsaná na rámu, buď do aplikace a obratem obdržíte zprávu s kódem k odemčení zámku, nebo opět SMS na stejné číslo (ve tvaru: PUJCIT + šestimístný kód kola). Ihned vám přijde kód zámku, jímž kolo odemknete, a vyrážíte.
Po skončení jízdy ho lze nechat kdekoli uvnitř vymezené zóny, což je zpravidla širší centrum města. Zamknete jej třeba k dopravní značce, sloupu veřejného osvětlení apod. a v aplikaci to potvrdíte. Tím se kolo vrací do systému a opět se začne zobrazovat na mapě jako volné.
Zadarmo to opravdu není. Neomezený počet výpůjček mají ti, kteří v rámci předplatného na celou sezónu uhradili 1199 Kč. Doba vypůjčení nesmí překročit šedesát minut. V opačném případě zaplatíte za každou další hodinu cenu jednorázové výpůjčky.
„Z našich dat vyplývá, že na drtivou většinu popojíždění po městě hodina stačí,“ říká Vítek Ježek, autor projektu a zakladatel společnosti. Pro ty, kteří předplatné nevyužijí, Rekola nově nabízí i jednorázové výpůjčky. Hodinová jízda stojí v Praze 32 Kč (tedy stejně jako přestupní jízdenka na MHD), v Brně 24 Kč, v Budějovicích 20 Kč, v Teplicích a Olomouci 16 Kč.
Vlastní městská kola
Společnost také vyvinula vlastní model městského bicyklu, který právě zahajuje ostrý provoz. Pražské ulice bude brázdit 450 těchto zbrusu nových kol, v Brně jich vyjede stovka. Do ulic se vysazují postupně a stejně tak se na podzim stahují, protože z dat získaných v minulých letech vyplývá, že nejvíc se jezdí od května do září.
V ostatních městech se zatím používají repasované bicykly. Jedno kolo má průměrně tři výpůjčky denně. Všechna jsou pravidelně servisovaná, jednou za tři dny se u každého kontroluje technický stav a o všem se vedou záznamy. Případnou závadu mohou uživatelé nahlásit přes aplikaci a vadný kus je ihned stažený z oběhu.
„Letos chceme začít s redistribucí sítě,“ říká Ježek. „Pořídili jsme si auto s vozíkem, jednou denně do něj naložíme kola zaparkovaná na méně frekventovaných místech a převezeme je tam, kde by o ně mohl být větší zájem. Typickým příkladem jsou pražské Vinohrady. Leží na kopci a místní proto kola moc nevyužívají. Ale když jim je každý večer přivezeme, pak se na nich možná ráno rádi svezou z kopce do práce v centru. Uvidíme, všechno se učíme postupně za pochodu.“
Dalším důvodem chystaného převážení kol je zkušenost, že čím déle konkrétní bicykl nebyl použitý, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že ho někdo poškodí nebo ukradne. Loni bylo v Praze ukradeno třicet „rekolích“ bicyklů, polovinu z nich se podařilo najít a vrátit do systému. Hlavní město je však v tomto ohledu extrém, třeba v Českých Budějovicích zmizel jediný kus.
Jak vše začalo
Cyklistický nadšenec, programátor Vítek Ježek se v roce 2013 seznámil s dvojicí mladíků ze Suchdola, kteří přišli s nápadem na sdílení růžových kol ve své čtvrti. Prvních několik kousků se rychle ztratilo, další várku tedy opatřili číselnými zámky, jejichž kódy znali pouze uživatelé systému, zpočátku jejich kamarádi a známí.
„Projekt se mi zalíbil. Nabídl jsem jim pomoc na vytvoření mobilní aplikace, která bude půjčování a vracení kol řídit,“ říká Ježek. „Myslel jsem, že s nimi budu spolupracovat, ale nakonec se rozhodli zůstat v Suchdole a dali mi volnou ruku, abych celou věc dál realizoval bez nich.“ Zpočátku vše fungovalo jako volnočasová aktivita.
Počet lidí, kterým se hodilo občas použít kolo ke krátkým cestám po městě – a byli ochotni za to zaplatit roční předplatné –, rostl. V loňském roce už růžová kola využívalo přes čtyři tisíce pravidelných zákazníků při stech tisících výpůjček.
Některé firmy začaly svým zaměstnancům pořizovat předplatné jako pracovní benefit. Podle vědeckých studií totiž lidé, kteří pět dní v týdnu jezdí alespoň půl hodiny na kole, stráví na nemocenské o polovinu méně času než jejich nesportující kolegové.
Kudy dál
Vítek Ježek už ví, jak služby ještě vylepšit. Zvažuje třeba tzv. víkendový speciál: sportovní kola, která by si lidé mohli vypůjčit na delší výlety. A na obzoru se rýsuje expanze do zahraničí.
„Jednáme s několika partnery ze Skandinávie. A věříme, že náš systém by mohl být zajímavý také pro některá menší rakouská a německá města, která nemají vlastní sdílená kola,“ říká vizionář, kterého nedávno oslovili dokonce zájemci z Amsterdamu.
Tradiční cyklistické město má paradoxně problém s množstvím kol v ulicích. Každý jeho obyvatel totiž vlastní průměrně dvě a bicykly už zkrátka není kde parkovat. Snížit jejich množství by mohl právě bikesharing.
V našem hlavním městě společnost funguje bez jakékoli podpory magistrátu. Praha nyní přemýšlí o novém tendru na provozovatele sdílených kol. Budou-li podmínky férové, Rekola se ho samozřejmě zúčastní. Spolupráce s městem, resp. Dopravním podnikem a Ropidem, by celý projekt posunula dál. Na sdílená kola by mohla platit lítačka, ale to je opravdu zatím hudba budoucnosti.