Schizandra, lapsang souchong i džekfrut. Unikátní výstava pro všechny smysly

„Některé můžete zažít i chutí, sluchem, vůní, zkrátka všemi smysly,“ vyprávěla na slavnostním zahájení akce jedna z autorek, vedoucí oddělení etnobotaniky Jarmila Skružná. Výstava tak vezme na dobrodružnou cestu za vzácným kořením, čajem nebo hedvábím do dalekého Orientu i nevidomé a osoby se specifickými potřebami. „Vybíráme samozřejmě věci, kterých je bezpečné se dotýkat, a takové, které dotyk snesou, nebo živé rostliny, které vydrží čtrnáct dní v dobré kondici,“ poznamenala.

K ochutnání jsou třeba malé kousky sušené sladké dužniny džekfrutu, největšího ovoce světa. Oválné plody s drsným povrchem zelenožluté barvy váží i přes deset kilo. Vedle na stole leží sušený plod durianu. „V tropech platí za úžasnou pochoutku, ale rozděluje konzumenty na dva nesmiřitelné tábory. Milovníky a odpůrce. Zvlášť Evropanům hrozně páchne,“ připomněla Skružná, která čerstvý neokusila. V Číně si pochutnala na cukrovinkách plněných durianem. Podle ní je sladký a obsahuje i další tóny.

Plody schizandry, které připomínají kuličky pepře, patří v tradiční čínské medicíně mezi velice vážené. Údajně chutnají šesti chutěmi. Rostlina pochází z mírného pásma, takže se dá pěstovat a sklízet i u nás. Dívky, které je zrovna okusily, se tvářily všelijak. „Mě to chutná jako nějaký krém,“ smála se jedna z nich, která schizandru zapila uzeným čajem Lapsang souchong, jenž byl cítit už z dálky. „Chryzantémy vnímáme jako okrasné rostliny, ale v tradiční čínské medicíně je to čajovina,“ podotkla Skružná k překvapení posluchačů u sušených kvítků této léčivky.

Část expozice, která ve vzdělávacím středisku v horní části areálu trvá do 17. března, se věnuje hedvábí. „To je jako kinder vajíčko,“ hodnotila s úsměvem na rtech patronka výstavy, nevidomá klavíristka a zpěvačka Ráchel Skleničková, když vzala do ruky chrastící kokon bource.

„Ten vypadá taky nádherně, je i na pohled krásný?“ ptala se vzápětí svojí průvodkyně, zatímco důkladně ohmatávala zvětšený model bource morušového. „Je béžový, spíš můra než krásný motýl,“ reagovala ona. „To bylo zajímavé ten bourec, hned tak si ho do ruky nevezmete,“ potěšil Ráchel nový zážitek.

Jak to mohlo vypadat na konci 19. století v kabinetu Josefa Kořenského, cestovatele a učitele, jehož zahrada pasovala do role průvodce výstavou, pak ukazuje druhá výstavní místnost. V sále stojí stůl s psacím strojem, velká vitrína plná unikáních přírodnin, velmi vzácných plodů, částí rostlin, zoologickými exponáty a nízký stolek.

Kořenský podle metodičky vzdělávání Lucie Brzkové nepatřil mezi ty, kteří by objevovali neznámá místa, ale snažil se zprostředkovávat svoje dojmy z cest hlavně svým žákům. „Bavil nás jeho osobitý humor, pozorovací schopnosti zachycené v bohatých denících, které vidíte na panelech, a jeho neutuchající snaha o osvětu,“ vysvětlila, proč padla volba právě na něj.

Výstavu doprovodí tematické workshopy zaměřené na kulturu Orientu, konkrétně Japonsko. Tento víkendu bude možné vyzkoušet si skládání origami poslepu pod vedením nevidomého Lukáše Tremla. Další víkend, 9. a 10. března, se účastníci seznámí s elegantní japonskou výšivkou sashiko, ovšem bez jehly a nitě, a vyrobí si například záložku do knihy. Během workshopu 16. a 17. března si budou moci vyzkoušet kaligrafii i krasopis z dob Kořenského.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Botanická zahrada Praha