Saský Königstein: Nedobytná horská pevnost nad údolím Labe

Přímo pod hradbami mohou parkovat jen autobusy a vozidla pro zdravotně postižené, ale z parkovací garáže u příjezdové silnice, kde necháte auto (na celý den za 8 eur), to je do útrob pevnosti přibližně jen čtvrthodina cesty. Počítejte ovšem s několika desítkami metrů převýšení, které si můžete zkrátit použitím výtahu zahrnutým v ceně vstupného.

Za výšlap na Königstein v nadmořské výšce 361 metrů budete odměněni výhledy na údolí Labe, Saské Švýcarsko, východní výběžek Krušných hor, město Pirna a Drážďany.

Využití nikdy nedobytého komplexu se v průběhu bezmála 800 let proměňovalo. K původnímu středověkému hradu v první polovině 16. století nakrátko přibyl klášter.

Několik desítek let po jeho zrušení se z hradu začala budovat pevnost, která sloužila také jako státní vězení. Obrannou funkci přestala plnit ještě před první světovou válkou — vznikla tu ozdravovna i tábor válečných zajatců. Veřejnosti se pevnost poprvé otevřela ve 20. letech minulého století.

Každý, kdo je zvyklý navštěvovat „obyčejné“ hrady a zámky, bude ohromen rozlehlostí celého areálu. Monumentálně působí už hradby vybudované na pískovcových skalách, pod nimiž vede přístupová cesta.

Právě tady, na západní straně s mírným terénem, byl Königstein nejzranitelnější — ze severu a jihu ho totiž chránilo Labe a na východě prudké svahy. Není tedy divu, že sem byly namířeny kanony a systém bran, které jsou už 400 let jediným vstupem do pevnosti, v sobě skrývá důmyslné obranné prvky.

Na konci dřevěné rampy se nachází hlavní brána, před kterou v minulosti býval padací a později sklápěcí most. Zdobí ji mimo jiné polská koruna a iniciály a reliéf saského panovníka Augusta Silného.

V Tmavém průjezdu, který následuje, je v klenbě zabudován katapult, najdete v něm i otvor, kterým se na protivníka mohla lít horká smůla nebo vařící voda. Bránová budova, v jejíž části se nacházel například i byt velitele a jeho rodiny, patří do hradního komplexu Georgenburg.

V těchto místech císař Karel IV. podepsal v roce 1356 plavební privilegium pro české obchodníky, ovšem tuzemská stopa vede až do roku 1233, kdy byl „Králův kámen“ poprvé zmíněn v listině Václava I. Na počátku 15. století se areál, v němž už stály minimálně tři objekty – zárodek dnešního Georgenburgu, dům purkrabího (dnes dům velitele) a hradní kaple (aktuálně posádkový kostel), dostal do vlastnictví saských šlechticů.

Kromě výletů do historie Königstein nabízí i úchvatné výhledy do okolí, které si můžete vychutnat během procházky po hradbách. Bezbariérový okruh podél vnější zdi pevnosti je dlouhý 1,7 kilometru a minete na něm řadu významných staveb. Jednou z nich je Friedrichsburg, osmiboký pavilon, který měl sloužit především jako pozorovací věž. V přízemí stávala děla k obraně a v patře se konaly dvorské slavnosti.

V květnu 1589 na tomto místě kníže Christian I. Saský položil základní kámen vojenské pevnosti a v únoru 1728 tu August Silný hostil pruského krále Friedricha Wilhelma I. a jeho syna. Událost dala vzniknout názvu Friedrichsburg. O tři roky později byla jednoduchá renesanční budova přetvořena do stylu baroka, což obnášelo mimo jiné přístavbu venkovního dvojitého schodiště. Sál získal slavnostnější ráz díky nástěnným malbám, svícnům a zrcadlům.

Na některých místech podél hradeb narazíte na děla strážící přístupovou cestu k západní straně pevnosti. Úseky se stromy, upravenou zelení a lavičkami střídají místa zastavěná nejrůznějšími objekty, třeba Klenotnicí. Jde o budovu odolnou vůči bombám, která vznikla v roce 1855 pro úschovu saského státního pokladu. Dnes se v ní nachází expozice.

Pověst nedobytné pevnosti získal Königstein už po třicetileté válce, kdy se na něm před nepřáteli schovávaly drážďanské umělecké předměty a cenné dokumenty.

Z dalších významnějších staveb při procházce spatříte například Starou zbrojnici z konce 16. století. Tamní sbírku historických zbraní si prohlédl i car Petr I. V roce 1873 tu bylo zřízeno patnáct místností pro civilní vězně, zejména politické z řad novinářů, umělců či učitelů. Během obou světových válek ve zbrojnici bydleli zajatí ruští a francouzští důstojníci.

V přízemním sále je umístěna expozice drážďanského Vojenského historického muzea armády. Součástí objektu byly kasematy určené k chovu zvířat.

Opodál, poblíž důstojnického kasina se nacházejí takzvané pekařské kasematy, kde se pekl chléb až do roku 1945. Na stejné úrovni, jen kousek směrem do centra komplexu, stojí nejstarší dosud dochovaná kasárna v Německu. Pocházejí z let 1589 až 1590 a ve čtyřiašedesáti místnostech v nich byli ubytováni vojáci s rodinami.

Dnes je tu v provozu restaurace. V samém středu stolové hory pak leží náměstíčko s budovou, která měla chránit studnu – s více než 152 metry jednu z nejhlubších v Německu – proti větru, dešti a ostřelování.

V objektu najdete infocentrum a také expozici, ve které se podíváte do osvětlené šachty studny nebo na to, jak se čerpala voda pomocí starého elektromotoru z roku 1911. Vzhledem k tomu, že Königstein má podobu jednoho velkého muzea, výstavních prostor je v areálu celá řada.

Nahlédnout lze například do velitelského hřebčína, zbrojnice i bytu velitele, který se dochoval ve stavu z roku 1900. Jeho součástí je obývací pokoj, pracovna, pokoj velitelovy manželky a kuchyň s vodovodem pitné vody, sporákem a ledničkou.

Rovněž v úplném centru pevnosti narazíte na bývalý renesanční zámeček Magdalenenburg, postavený v letech 1621 až 1622 nad sklepy středověkého pivovaru vytesanými do skály. Objekt sloužil jako bombám odolný sklad proviantu – alkoholu, octa, obilí, luštěnin a soli — a zázemí pro členy saského dvora, kteří na pevnost zavítali.

Ve sklepě byly uskladněny tři obrovské sudy s vínem. Největší měl objem 238 000 litrů. August Silný ho nechal vyrobit v roce 1725 z dubového dřeva a bohatě ozdobit řezbami a číšemi z drahých kovů.

Hned vedle stojí posádkový kostel, nejstarší budova na Königsteinu. Ve 13. století vznikl jako kaple českého královského hradu, o tři sta let později ho využívali celestýnští mniši. Na první posádkový kostel v Sasku byl vysvěcen v roce 1676. Nejen jeho okolí, ale prakticky celá „zelená“ část areálu pevnosti je upravena do podoby parku s četnými zákoutími, cestičkami a možnostmi posedět na lavičce nebo se občerstvit.