Článek
Nastoupit na Königstour se dá hned v několika střediscích, stačilo v minulých letech dostavět dva vleky a vyznavači adrenalinu mohou už od minulé zimní sezóny jezdit po trase vyznačené žlutě či oranžově, tak jak to znají třeba z italské Sella Ronda nebo z francouzských lyžařských údolí.
Kdo bude hodně pospíchat, stihne cestu tam i zpět za tři a půl hodiny. To se ale určitě nedostane na další, boční svahy Hochkönigu, které dohromady tvoří 150 kilometrů skvělého ježdění.
Cesta pro krále
Přesto se vyplatí držet se trasy Königstour, lyžař tak určitě navštíví všechna zdejší lyžařská střediska. Přirozeným centrem regionu je vesnička Maria Alm, kde je také největší koncentrace ubytovacích kapacit.
Hned na náměstí je rohový hotel AlpenParks s dřevěnou fasádou, kde jsou jak pokoje, tak velké apartmány pro rodiny s dětmi. I tady je v nabídce wellness centrum, které už prostě u našich sousedů nemůže v horských oblastech chybět nikde. Jen pár kroků je to z centra k první lanovce, jež lyžaře doveze k osmimístné kabinové lanovce, nejvýchodnějšímu nástupnímu bodu na královském putování.
Moderní hotel AlepnParks je vhodným místem pro mladé páry i pro rodiny s dětmi.
Stačí ještě jedna sedačka a cestovatel dosáhne prvního vrcholu na své trase; Aberg-Langeck měří 1900 metrů. Cesta dolů do střediska Hintermoos vede po modrých a červených sjezdovkách, my vyzkoušeli ale i černou, kde bylo mnohem méně lidí, a proto také velmi kvalitní povrch.
Milovníci přírody jistě ocení, že se lyžuje ve výšce, kde ještě les neztratil nic ze své síly, stromy jsou tu vzrostlé a nejkrásnější pohled je na ně z výšky z pohodlných sedačkových lanovek.
Z Hintermoosu do dalšího centra Dienten míjíme vrchol Gabühel (1634 metrů nad mořem), několikrát neodoláme a sjíždíme opakovaně svah, jenž se nám zdá ideální pro naše lyžařské kousky. Hned první den tak musíme naši jízdu přerušit a pomalu myslet na návrat do Maria Alm. A protože po dni na svahu míří všichni sportovci na aprés-ski, na zábavu v barech, kde se předem ani neodkládá těžká lyžařská výstroj, včetně sjezdových bot, i my jsme se do jednoho takového zařízení uchýlili.
Víno, zpěv a jízda dolů
Z chaty Steinbockalm (Pastvina kozorohů) je jeden z nejkrásnějších výhledů na okolní lesy díky obrovské prosklené stěně. Je ale na vrcholu Gabühel a kdo do ní zavítá až po šestnácté hodině, musí sjet do údolí po vlastní ose.
Nikomu to ale zřejmě nevadí, hlasité výzvy, že poslední lanovka odjíždí směrem dolů za pár minut, všichni ignorují. Z reproduktorů řve naplno muzika, návštěvníci chaty zpívají spolu s moderátorem, který si s mikrofonem našel výhodnou pozici na barovém pultě. Odtud povzbuzuje dav pod sebou k lepšímu a hlasitějšímu výkonu. Číšníci roznášejí pivo, víno, panáky, jídlo si skoro nikdo nedává.
Atmosféra houstne i kvůli dýmu z cigaret, a tak se konečně odhodláme vyrazit směrem do střediska Hinterthal, kde se dá v aprés-ski pokračovat v malém stanu. Sjezdovka je naštěstí značená červeně, ale s přibývajícími hodinami její povrch tvrdne, a protože ještě nevyrazily na svoji pravidelnou údržbu bílých svahů rolby, musíme zdolat hodně vyježděných rýh a hrbolů.
Pohled na Hochkönig
Naše jízda po královské trase byla sice zatím plná zážitků, ale do té doby jsme vlastně pořád neviděli nejvyšší horu, po níž je celá oblast pojmenovaná. Hochkönig se svým zvrásněním připomínajícím píšťaly varhan a s 2941 metry výšky se dá zahlédnout až při jízdě do závěrečných etap trasy – ze střediska Dienten do Mühlbachu na západní straně Königstour.
Čekají nás i tři poslední horské vrcholy: Wastlhöhe (1730 m), Kollmannsegg (1848 m) a Schneeberg (1921 m), ale hlavně víkendové lyžování.
Tady se poprvé naplno ukáže, že pod malou vrstvičkou přírodního sněhu je pořádně zmrzlý základ technické hmoty. Stačí trochu slunce, víc lidí a jezdí se po zledovatělých plotnách, které nepříjemně skřípou pod lyžemi.
Nejlepší je proto opět zamířit na černé pisty. Ty zůstávají upravené do pozdního odpoledne a zvládne je sjet i průměrný lyžař z Česka. Svůj sportovní výkon na svazích mohou pak lyžaři zkontrolovat na internetu. Skipas zaznamenává každé použití vleku či lanovky, překonané výškové metry i počet ujetých kilometrů.
Kdo vlastní chytré telefony (Android a iPhone), může si také stáhnout aplikace, které upozorňují na aktuální informace v zadané lyžařské oblasti, vyhledávají horské chaty, dokážou i navigovat na určitá místa. A kdo chce být i v Hochkönigu pokud možno stále on-line, má tady hned deset míst – viditelně označených – kde funguje wi-fi.
