Článek
Jenomže řidič, který dostal hlášku, není jediný — na místo lovu se suchou trávou prodírají další vozidla. Je jich nejméně 27, obklíčí stádo zeber a pakoní a jejich pasažéři čekají na podívanou.
Když gepardi doženou mladého pakoně a srazí ho k zemi, půlka aut vyjede, udělá kruh, aby se to dalo sledovat z větší blízkosti. V každém sedí turisté s kamerami, natáčejí si, jak se gepardi zakusují do krku kořisti, i její poslední sten. Turisté sem přijeli právě za touto smrtí a za pozorováním krutého světa zvířat v africké savaně. Málokterému se však líbí zástupy jim podobných nebo zaparkované Land Rovery na pozadí jejich záběrů.
Vláda okresu Narok nedávno vydala znovu pravidla, jimiž se musejí řídit průvodci, když vezou turisty do buše. Vedl ji k tomu červencový incident, kdy dostal celý tábor a skupina doživotní zákaz vjezdu do Mary, protože jeden z turistů byl zachycen, jak si filmoval leopardí mládě z otevřených dveří vozu.
FOTO: Keňské národní parky při západu slunce
Pravidla říkají, že auta musejí zůstat od kočkovitých šelem aspoň v 25metrové vzdálenosti, nesmí je obklíčit, protože zvířata musejí mít možnost sledovat okolí a vyhodnocovat nebezpečí. Na jednom pozorovacím stanovišti může být maximálně pět vozů, ale běžně se to porušuje. Kdo je přistižen, může dostat na místě pokutu, bude s okamžitou platností z Mary vykázán nebo dostane zákaz příštích návštěv.
Zajistit ale kontrolu parku na jeho 1500 kilometrech čtverečních není snadné. Šéf svazu místních strážců John Ole Tira, jehož organizace čítá 175 dobrovolníků, říká, že je potíž i s turisty. „Zaplatí si, a když nespatří lva nebo slona — některé z velké pětky zvířat —, myslí, že nic neviděli,” sděluje. Velká pětka kromě slonů a lvů zahrnuje buvoly, nosorožce a leopardy a lovci je řadí k nejobtížněji lovitelným zvířatům.
Průvodci žijí z tuzérů
Britská ochránkyně Phoebe Mottramová, která žije v Jihoafrické republice, říká, že návštěvníci chtějí vidět to, co jim naslibovali. „Většina průvodů žije z tuzérů, protože jejich mzdy jim nestačí. Tak se honí za velkou pětkou, aby dostali víc bokem, a je tu bludný kruh,” dodává Mottramová. S partnerem Lawrencem Steynem na onlinové platformě propaguje etické safari s odpovědnými průvodci. „Nesete odpovědnost za to, za co platíte,” říká Steyn.
Součástí práce průvodců je reagovat na pokyny z vysílaček o možnosti pozorování, ale zároveň mají zákazníkům vysvětlit ekosystém ve všech souvislostech, a ne se honit za velkou pětkou. „Říkáme jim ferrari safari — v jihoafrickém slangu jsou to lidé, co se řítí od slona k nosorožci a buvolovi, a pak jedou domů a říkají tomu krásný den,” sděluje Steyn.
Serengeti je podle cestovatelů nejlepším národním parkem světa
Romina Facchiová řídí webovou stránku Exploring Africa a říká, že budou-li průvodci vyvíjet na zvěř takový tlak, budou se zvířata snažit dostat co nejdál od aut a spatřit je bude čím dál obtížnější. Některá se vzdají i migrace ze Serengeti do Mary.
Tato migrace je jednou z největších afrických atrakcí, za čerstvými pastvinami se na ni vydává přes milion zvířat. „Když v roce dost prší, zůstávají některé antilopy v Tanzanii a nesnaží se dostat přes řeku Mara do Keni, protože to nepotřebují. Zůstanou raději tam, kde jsou a kde je větší klid,” říká Facchiová.
Studie z roku 2018 prokázala, že gepardi z Maasai Mary, kde je mnoho turistů, odchovají méně mláďat než jejich druzi z míst bez návštěvníků. To znepokojí každého, kdo ví, že ve volné přírodě žije jen asi sedm tisíc dospělých jedinců.
Omezit počet aut
Soupis zvěře z letošního roku prokázal, že počet zvířat několika ohrožených druhů — jako slonů nebo nosorožců dvourohých — se v Keni pomalu zvyšuje, avšak antilop koňských a vraných například ubývá a v Keni jich žije 15, respektive 51.
Ekolog Jerome Gaugris, který řídí konzultační společnost v JAR, říká, že je třeba začít průvodce i turisty vzdělávat. V rezervacích v JAR už několik let omezují počet aut a měla by to prosadit i Keňa.
Gaugris ale uznává, že na veřejných pozemcích, kde působí různé agentury a průvodci, je to obtížné. „My to u nás omezujeme na čtyři auta na jedno pozorovatelské stanoviště. A nesoustředíme se jen na velkou pětku,” říká André Burger, který vede jihoafrickou rezervaci Welgevonden.