Článek
Na úvod se v hlavní roli ocitnou architektonické památky. Po Máchových schodech právě stoupáme do centra města při soutoku Ohře a Labe. Jsme v Litoměřicích.
Nejprve jsme se tu porozhlédli po Mírovém náměstí (do oka nám padl především nepřehlédnutelný kostel Všech svatých s 54 metrů vysokou gotickou věží a řada renesančních a barokních měšťanských domů) a pak se vydali na místo, kde vše začalo. Na mysli mám místní historii.
V části města, kterému se dnes říká Dómský vrch, vzniklo slovanské hradiště, které na počátku 10. století ovládli Přemyslovci a vybudovali tu hrad. V dějinách se nyní posuňme až do 17. století, kdy na místě původní románské baziliky (později goticky přestavěné a ještě později zbořené) vyrostla barokní katedrála sv. Štěpána.
Na vrch Radobýl za Karlem Hynkem Máchou
Krátce – abychom nerušili – jsme nahlédli dovnitř a vzápětí se vydali na jeden z avizovaných vyhlídkových vrchů. Od katedrály jsou to po žluté turistické značce na jeho vrchol zhruba tři kilometry západním směrem. Vrch se jmenuje Radobýl (399 m. n. m.) a je z něho skvělý kruhový rozhled. Pochopitelně i na Litoměřice.
Jedná se o poslední místo, které navštívil Karel Hynek Mácha. Čtyřiadvacátého října 1836 právě odsud pozoroval obrovský požár Litoměřic, který vzápětí pomáhal hasit. Podle svědectví bratra Michala se od ohně vrátil celý promočený a záhy onemocněl. Za 13 dní (6. listopadu 1836) pak velký romantický básník zemřel.
:. Litoměřice a RadobýlAutor: Miroslav Šára
Z Litoměřic nás teď čeká nevelký přesun na jih. Přes Terezín jedeme do obce Doksany, jejíž historie je spjata zejména s osudy ženského premonstrátského kláštera. Založen tu byl v polovině 12. století.
Už zdálky je vidět siluetu klášterních budov a věží – především vyniká chrám Narození Panny Marie. Současnou barokní podobu komplex získal v první polovině 18. století, kdy byla přestavěna původní románská stavba ze 13. století. Doksany rozhodně stojí za zastávku.
Do zámeckého parku cizokrajných dřevin nedaleko Ohře
Stejně jako Libochovice (nacházejí se zhruba 12 km jižně od Lovosic), další město na břehu řeky Ohře, kam míří naše kroky. Turisty sem láká zejména zámek. Vznikl z původní tvrze, kterou nechali do podoby renesančního zámku přestavět Lobkovicové.
Barokní podobu pak získal za Ditrichštejnů. Příjemným prostředím je tu rovněž zámecký park plný cizokrajných dřevin – návštěvníci většinou rovněž neopomenou vstoupit na úzkou pěšinu, která je vede poblíž zámku mezi stromy a do těsné blízkosti řeky Ohře.
:. Doksany a LibochoviceAutor: Miroslav Šára
Zatím jsme střídali přírodní a architektonické zajímavosti, v závěru této cesty po Českém středohoří se obě možnosti protnou v jednom místě. Dorazili jsme do obce Klapý a stoupáme na vysoký čedičový vrch s mohutnou zříceninou gotického hradu.
Na zříceninu gotického hradu Hazmburk
Hrad tu ve výšinách nad okolní krajinou vyrostl ve 13. století a původně měl jméno stejné jako obec pod ním. Po majiteli Zbyňku Zající z Valdeka (hrad mu patřil od roku 1335) získal jméno nové – Hazmburk. Jméno Zajíc je v němčině Hase a odtud tedy název, který přetrval až dodnes. Zajícův hrad (Hasenburg).
Objekt už je sice od poloviny 16. století uváděn jako pustý, což ovšem v dnešních návštěvnických očích není žádná nevýhoda. Podobně jako vrch je jednou z dominant širokého okolí, i hrad nadále působí majestátně. A doplněn o skvělou vyhlídku patří k turistickým perlám celé oblasti.
:. HazmburkAutor: Miroslav Šára
| PŘÍŠTĚ zůstaneme věrni Českému středohoří a vydáme se k dalším zdejším vděčným cílům. Přírodní zajímavosti budou reprezentovat další vyhlídkové vrchy (Milešovka a Kalich), architekturu zámek v Ploskovicích a město Úštek. |
