Článek
Nejvýznamnější památkou tohoto dnes třicetitisícového, v době Římanů ovšem i stotisícového města, je antické divadlo. První diváci je navštívili v době, kdy do začátku našeho letopočtu chybělo 35 let. Do hlediště se jich vešlo 15 tisíc.
Při procházce stupňovitými řadami hlediště pohledy návštěvníka sice občas zabloudí do stran, kde vnímá působivé výhledy na město, ale nejčastěji směřuje na jeviště. Nad ním totiž ční 103 metry široká a 36 metrů vysoká zeď, o níž král Ludvík XIV. prohlašoval, že je to vůbec nejkrásnější zeď jeho království. Vévodí jí tři a půl metru vysoká socha císaře Augusta, za jehož panování se zdejší divadlo zrodilo. Pamětihodností číslo dvě je tu další odkaz na Římany. Jím je vítězný oblouk z roku 49 před naším letopočtem.
Přístav v Marseille a chrám Notre-Dame-de-la-Garde
Druhou zastávkou je metropole oblasti a druhé největší město Francie – vjíždíme do Marseille. Že je to město vskutku rozlehlé, je velice transparentně patrné od chrámu Notre-Dame-de-la-Garde. Od chrámu vystavěného v 19. století je rozhled vskutku mimořádný – nejen na město, ale i blízký ostrov If, který proslavil Dumasův Hrabě Monte Cristo. Za podívání ovšem stojí i chrámové interiéry, tak pojďme nahlédnout…
Pobyt v jihofrancouzské metropoli pak zakončíme návštěvou starého přístavu.
Nyní nás čeká cesta do naprosto ploché a místy docela značně zavodněné krajiny. Právě taková je oblast zvaná Camarque. Turista tu narazí na bažiny, místa, kde se pěstuje rýže, občas má šanci spatřit koně či plameňáky, ale také dospět do míst, kde řeku (v našem případě Rhonu) může zdolat pouze s pomocí přívozu.
Aigues-Mortes se oddaluje od moře
Od řeky jsme pokračovali dál na západ, do míst, kde ve 13. století vysloveně v bažinách vyrostlo město. Jeho jméno je Aigues-Mortes.
Na svém počátku, tzn. za vlády Ludvíka IX. leželo těsně u pobřeží, dnes (jak se ostatně brzy přesvědčíme na vlastní oči) vlivem nánosů v deltě Rhony od Středozemního moře značně poodešlo. Od pobřeží ho už dělí osm kilometrů.
Místem, které nám nejen tuto vzdálenost doloží, jsou městské hradby. Vedou po obvodu přísně čtvercové historické části města a dovolují nejen dohlédnout k pobřeží, ale zejména nahlédnout do ulic a uliček tohoto jihofrancouzského sídla.
PŘÍŠTĚ budeme pokračovat v jihofrancouzské cestě. Na programu mj. bude zastávka v Arles, městě, jež je nejen spojeno se jménem malíře Vincenta van Gogha, ale které i nabízí k prohlédnutí další skvělou antickou pamětihodnost. V Tarasconu zavítáme do pozoruhodného zámku a v Les-Baux-de-Procence vstoupíme do středověkého městečka, nad nímž krajině dominuje rozsáhlý vrch s ruinami monumentálního hradu. |