S kamerou na cestách: Pálava - nejjižnější cíp Moravy

Startovním místem nám je obec Pavlov, odkud už míříme na nejsevernější výspu Pálavy a zároveň i k jednomu ze symbolů oblasti – k Dívčím hradům. Pro úplnost, říká se jim rovněž Děvičky, Maidburk, ale dokonce i Děvín, což je ovšem i název zdejšího nejvyššího vrchu (550 m), který se tyčí o trochu víc jižně.

Z Pavlova jsme vystoupali po dvou kilometrech chůze o 200 metrů výš a na vinice i Novomlýnské nádrže teď máme skvělý výhled. Mimořádnost místa podtrhují malebné zříceniny hradu z 13. století, které když jsou sluncem řádně nasvícené, dokáží zazářit daleko do kraje.

Další naše cesta vede na jih, do Mikulova. Zbývá tam 11 kilometrů, což není nijak mnoho, ale i tak je na trase ještě dost míst, která stojí za zastavení. Například vyhlídka kousek pod Děvínem, Soutěska u obce Klentnice – a nebo další hradní zřícenina.

Ta se nachází zhruba kilometr jižně od obce a známa je pod názvem Sirotčí hrádek. Zbytky stavby, již na přelomu 13. a 14. století založili členové jedné větve švábského rodu Wehingenů nazývaní Sirotci, se nacházejí na osamělé vápencové skále. Přístup na ni není úplně snadný, nicméně i průměrně zdatný turista si s ním poradí.

Odměnou za výstup mu bude nejen pohled na hrádek z maximální blízkosti, ale i další výhled na okolní zvlněnou krajinu.

Od objektu, o němž se jako o pustém poprvé hovořilo v roce 1590, pokračujeme dál na jih. Kroky nás vedou na 459 metrů vysokou Stolovou horu, z jejíhož jižního okraje se otvírají další překrásné výhledy. Za blízkými oblými vrchy již je možno tušit Mikulov, ale tam se ocitneme až za chvíli.

.: Dívčí hrady a Sirotčí hrádekAutor: Miroslav Šára

Chvilka uplynula, jsme v Mikulově. Dříve než se vnoříme do jeho ulic a uliček a dospějeme ke zdejšímu zámku, který mj. hostil Napoleona, vystoupáme na Svatý kopeček nad město.

Zaprvé – je odsud krásný výhled na město, takže už jen z tohoto důvodu je sem třeba zavítat. Zadruhé – kopec dosahující nadmořské výšky 363 metrů má i další fotogenické parametry.

Na mysli mám nejen několik kapliček po cestě, ale zejména vrcholovou kapli sv. Šebestiána, kterou v roce 1622 po morové epidemii nechal vystavět kardinál Dietrichstein. Nad městem se lze ocitnout také na opačné straně – to když navštívíte hranolovou věž Kozího hrádku. Další dokonalé rozhledové místo.

Ale teď už uzrál čas k sestupu přímo do města. Nechci nikomu nic vsugerovávat, nicméně soudím, že každého turistu má přinejmenším šanci okouzlit. Už zdejší náměstí s výstavními domy, s řadou sgrafit, s pohledem na Svatý kopeček či zámek stojí za to. A pak již kráčíme na zámek, který – jak už tu padla zmínka – hostil Napoleona.

Stalo se tak roku 1805, kdy zde sjednal mír s Rakouskem. Když se tak člověk po zámku rozhlédne, vcelku se nediví, že k lákal i podobné vysoce postavené návštěvy. Jeho exteriéry i interiéry totiž za prohlídku stojí. K těm druhým navíc patří i prohlídka vinařské expozice v zámeckém sklepení, kde zaujme nejen obří sud s kapacitou tisíc litrů.

.: MikulovAutor: Miroslav Šára

Od roku 1996 je na seznamu UNESCO, k prohlídce nabízí mj. dva zámky, skvělé parky, rybníky, ale i islámský minaret. Každému je jasné, že vzhledem k navštívenému teritoriu je řeč o lednicko-valtickém areálu. Na závěr pálavské výpravy zavítáme právě sem. Od zámku v Lednici se vydáme parkem podél Dyje a Zámeckého rybníku až do míst, kde se nad terénem tyčí 60 metrů vysoký minaret. Alois I. z Lichtenštejna v roce 1795 prý původně zamýšlel, že pro obyvatele Lednice postaví nový kostel.

Jelikož mu ale radní neposkytli pozemek bývalé radnice, která měla být zbořena, autor myšlenky se na truc rozhodl pro islámskou mešitu. Nakonec vyrostl jen stavebně menší minaret, protože vybrané, silně podmáčené místo hřmotnější stavbu neumožňovalo.

Z turistického hlediska však vzniklo dílo mimořádné. Nejen že je zvláštností, ale zároveň se v jeho případě jedná i o vynikající rozhlednu. Přesvědčí se o tom každý, kdo vyběhne po jejích 302 schodech a uzří lednický park s vodními plochami pod sebou. Mj. v dálce spatří i hřeben celé Pálavy.

Od jednoho ze symbolů území už míříme do cíle cesty, do Valtic. Po deseti kilometrech po silnici jsme v sídelním místě Lichtenštejnů – dříve než se podíváme k zámku, který svou současnou podobu získal v první polovině 18. století, zaujme nás tu i pohled na kostel Nanebevzetí Panny Marie z 14. století. Je-li výraznější dominantou města kostel, nebo zámek, už nechám na vás.

.: Lednice a ValticeAutor: Miroslav Šára