Článek
Počasí letošního léta zrovna zažívalo trudné chvíle, ale v případě hradu na vrcholu skály, již ze všech stran obkružují údolí, to zcela nečekaně nevadilo. Těžké bělostné mraky se místy plazily až pod hradní věží a líně zdolávaly okolní vrchy a ve výsledku to působilo nesmírně impozantně. Hrad jako by plul s nimi... Tak se k němu vydejme – lze volit mezi dobytím pěším, nebo cestou lanovkou.
Svými dějinami hrad dosahuje až do závěru 11. století, do doby, kdy vrcholil boj o investituru čili boj o právo obsazovat církevních úřady a o vztah podřízenosti - nadřízenosti mezi papežem a císařem. Právě tehdy tu nad řekou Salzach vyrostl obranný hrad. Současnou podobu ovšem získal až o mnoho později – při přestavbě ve druhé polovině 16. století, kdy získal vzhled moderní pevnosti italského typu.
Ve velestručném historickém výčtu ještě zmiňme rok 1898, kdy už hrad značně chátral, ovšem majitelem se tehdy stal arcivévoda Evžen Rakouský a objekt začal být trvale obýván. Pak se ještě rušivě ohlásil požár (v roce 1931), o sedm let později byl hrad prodán Salcburské župě, za druhé světové války tu mj. bylo i školicí středisko NSDAP, až nakonec nastal rok 1987 – a areál hradu byl zpřístupněn veřejnosti.
K vidění je tu toho ještě mnohem víc, než by člověk očekával při pohledu zvenčí. Prohlídková trasa vede návštěvníky po naprosté většině interiérů, po ochozech, začíná v kapli a vrcholí věží, kdy turista stane těsně nad zvonicí a nadšeně hledí na stavbu pod sebou i široké okolí v dálce. Během pochodu s elektronickým audioprůvodcem u ucha (i v češtině) zahlédne zbrojnici, zvonici s čtyřtunovým zvonem odlitým v roce 1586, hodinový stroj, vězení, mučírnu i knížecí pokoj.
Jelikož k hradní tradici patří rovněž sokolnictví, nejsou turisté ochuzeni ani o tuto podobu Hohenwerfenu. V nabídce je setkání se specializovanou expozicí, ale i živými dravci a sokolníky.
Ještě malý dovětek na závěr: filmoví pamětníci možná hrad poznají z filmu Where Eagles Dare (česká název Kam orli nelétají), který byl natočen v roce 1968 s herci Richardem Burtonem a Clintem Eastwoodem.
V první ze tří částí, které jsme Salcbursku a Vysokým Taurům věnovali, jsme na úvod začínali bouřící vodou (soutěska Kitzlochklamm), stejnému živlu dáme šanci, aby toto rakouské putování zakončil. Na řadě jsou známé vodopády u obce Krimml.
V Rakousku se jedná o vodopády vůbec největší. U obce Krimml (1072 m. n. m.) vytváří řeka Krimmler Ache nádherné divadlo – ve třech kaskádách padá z výšky 380 metrů. Nejnižší a nejvyšší kaskáda mají shodně po 140 výškových metrech, prostřední je stometrová.
Podél hřmící vody vede velice pohodlná cesta doplněná občasnými vyhlídkovými místy v podobě jakýchsi dřevěných „balkónů“ a teras.
Pokud návštěvník absolvuje celou trasu a vystoupá až k nejvyšší kaskádě, odhaduje se, že prohlídka zabere zhruba čtyři hodiny. Trasu si lze pochopitelně zkrátit a nejvyšší místa obdivovat pouze z dálky – i tak se jedná o mimořádnou podívanou. A další ze skvělých nabídek národního parku Vysoké Taury.
| PŘÍŠTĚ se vydáme k jinému horstvu, do hlavní role obsadíme moravské Chřiby. V úvodní části putování krajinou na Uherskohradišťsku se zaměříme na hrad Buchlov a nedaleký zámek Buchlovice. |
