S kamerou klikatými uličkami řeckého Rhodosu a lodí na slunečný ostrov Symi

Cestu po čtvrtém největším řeckém ostrově ležícím na dohled turecké pevniny a na rozhraní moří Egejského a Středozemního jsme zahájili v hlavním městě. Patří mu severní špice ostrovní říše a z hlediska turistického také řada lákadel a pozoruhodností.

Už jen procházka v blízkosti přístavu Mandraki je pastvou pro oči. Ať již člověk do centra své pozornosti umístí molo a na něm trojici větrných mlýnů z roku 1496, či pohlédne směrem k hradbách historické části města a spatří budovu tržnice Nea Agora a nad ní hrdě se tyčící Palác velmistrů.

Na dohled je rovněž pravoslavný biskupský chrám Evangelismos, v jehož blízkosti stojí u vjezdu do přístavu na vysokých sloupech jelen (Elafos) a laň (Elafina) čili erbovní zvířata Rhodosu. V době naší návštěvy tu byl pomyslným hlídačem pouze jelen, jeho družka byla v opravě u restaurátorů.

To vše je ale jen úvod. Pak člověk jednou z bran – v našem případě branou Elefterias (Svobody) vstoupí za hradby do historického centra a rázem se ocitne v jiném světě. Úzké uličky, paláce z 15. století, ale i památky z doby antické (např. pozůstatky Afroditina chrámy z 3. století před naším letopočtem u náměstí Platia Simis), kostely, Süleymanova mešita, plastiky – to vše na příchozího působí o to silněji, že díky proudícím davům vše kypí, proudí, žije...

Ve městě Rhodos ještě chvíli setrváme. Čeká nás totiž procházka jednou mimořádně fotogenickou uličkou a návštěva skutečně impozantních interiérů.

Prvním cílem je Rytířská ulice. Kdysi tu stávaly takzvané hostince jednotlivých johanitských provincií nazývaných jazyky. Rytíři patřící k určitému jazyku se scházeli na svém místě, aby společně stolovali i radili se. Dnes ulice hostí především kanceláře a několik konzulátů, což jí ovšem na půvabu neubralo. I když zde bylo leccos upraveno – zejména Italy za jejich nadvlády nad Rhodosem (1912–1943), přesto výsledný dojem zůstává nadále mile středověký.

Ulice nás dovedla ke vchodu do Paláce velmistrů, nepřehlédnutelné stavbě na nejvyšším místě Starého města. Stavba s nápadnými věžemi a cimbuřím sice není původní, i ona je dílem Italů, kteří ji v letech 1937 až 1940 vystavěli na ruinách původního paláce s doby johanitského rytířského řádu, nicméně výsledek je takový, že člověk si vcelku dobrovolně rád vsugeruje, že se ocitl v 15. století.

Už na nádvoří se ten dojem hlásí velice intenzivně (a to zde navíc stojí pozdně helénistické sochy z ostrova Kos), natož když se po impozantním schodišti vystoupá na prohlídkový okruh do nitra paláce. Tak se pojďme podívat.

Ostrov nabízí spousty pokladů, nejen své hlavní město. Na řadu z nich se podíváme, ale nyní území Rhodosu na chvíli opustíme. Za turistickou zastávku totiž zcela určitě stojí sousední ostrov Symi (píše se i jako Simi či Sími) a jelikož tam lodě vyplouvají právě z přístavu ve městě Rhodos, jdeme se nalodit.

Plavba na ostrov severozápadním směrem většinou trvá dvě hodiny a tak tomu bylo i v našem případě. Ostrov sice zpočátku působí jako území naprosto pusté a holé (kdysi byl prý značně zalesněn, v současnosti už se sem z Rhodosu vozí i pitná voda), ale není tomu tak.

První zastávkou je nám kouzelné stejnojmenné město Symi. V malebné zátoce, která vynikne zejména při pohledu ze středověkého hradního návrší, se nachází přístav a spousta domů jak malovaných. A desítky stánků s kořením a mořskými plody, spousty taveren a architektonických zajímavostí.

Člověka vůbec nepřekvapí, že sem turisté rádi jezdí. Ostatně právě turistika ostrov zachránila – její bouřlivý rozvoj se datuje od 60. let minulého století. Právě turistický ruch je zdrojem veledůležitých příjmů.

Rhodos - Symi                        Autor: Miroslav Šára, Právo

Teď obkroužíme zhruba polovinu ostrova, abychom takřka na opačné straně navštívili klášter Panormitis.

Rozsáhlý areál vévodí takřka liduprázdnému západnímu pobřeží, stojí v chráněné zátoce a i když klášter pochází z dob starších, jeho současné budovy vyrostly v posledních čtyřech staletích. Dodejme, že se jedná o jedno významných poutních míst v rámci celého Řecka.