S kamerou do Polabí za středověkými památkami

Nejprve se vydáme do Kouřimi. Místo nacházející se zhruba dvacet kilometrů západně od Kolína má dlouhou historii – po staletí se řadilo k významným českým sídlům. Nejprve se zde osídlení týkalo návrší zvané Stará Kouřim, kam je to z centra dnešního města jen kilometr. Na 40 hektarech se tu rozkládalo hradiště, jedno z největších na českém území.

Na nejvyšším místě tu příchozí vítá kaple ze 17. století, o něco níž leží nepřehlédnutelný rulový blok zvaný Lechův kámen (podle pověsti se jednalo o pohanské obětiště). Je odsud krásný výhled na dnešní Kouřim a její věže – tak se tam vypravíme podél břehu řeky Kouřimky.

Město na svém současném místě stojí už od 13. století, roku 1261 se Kouřim dokonce stala královským městem… Náměstí tu zcela jednoznačně dominuje kostel sv. Štěpána. Odborníci tvrdí, že jde o jednu z nejvýznamnějších raně gotických staveb v zemi. Dojem z baziliky posiluje v jejím těsném sousedství stojící pozdně gotická zvonice z roku 1525, renesančně upravená kolem roku 1570.

V něčem podobná symbióza je k vidění také v Kostomlatech, kam je to z Kouřimi zhruba dvacet kilometrů severním směrem. Na cestě k Labi jsme se zastavili u kostomlatského barokního kostela sv. Bartoloměje, v jehož těsném sousedství stojí rovněž zvonice – tato pochází z 18. století.

Do blízkosti Labe jsme se při této procházce dostali u obce Ostrá (leží čtyři kilometry východně od Lysé nad Labem). Po pravém říčním břehu jsme se vydali na chvíli odpočinout od ruchu civilizace – cílem se nám staly lužní lesy přírodní rezervace Mydlovarský luh.

Jako osada zvaná Biskupský Brod vznikl již v první polovině 12. století na místě brodu přes říčku Šemberu. Pod současným jménem je znám od století čtrnáctého. Z téhož století pochází i opevnění z již zmíněného červeného pískovce (budováno bylo někdy kolem roku 1360 a dodnes se dochovaly části tohoto stavebního obchvatu historického centra). Součástí hradeb byla i Kouřimská brána, jíž jsme do města vstoupili.

Nejvýznamnější památkou Českého Brodu je majestátní kostel sv. Gotharda. Současná barokní podoba pochází z druhé poloviny 18. století, jí předcházely další dvě podoby svatostánku: býval gotickou bazilikou a na počátku – v první polovině 12. století – románskou svatyní.

Do třetice všeho dobrého: i zde v blízkosti kostela stojí samostatná zvonice. Ta českobrodská je renesanční a postavena byla v letech 1578 až 1585. Při procházce náměstím příchozího zcela určitě zaujmou i další stavby – mj. pomník Prokopa Holého (z roku 1910).

V těsném sousedství Českého Brodu (poblíž jeho jihozápadního okraje) leží obec Tismice. Za zastávku tu bezesporu stojí románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 12. století. Trojlodní bazilika z neomítnutého pískovce nebyla nikdy výrazně upravována a patří tak do galérie nejvýznamnějších románských památek v Česku.