Ruzyňský terminál čtyři. Procházka místy, kam se běžný smrtelník nedostane

Festival Open House se koná každý rok v květnu. V průběhu víkendové akce jsou pro zájemce zdarma otevřeny jinak nepřístupné budovy. V Praze byl letos velkým lákadlem nejstarší, čtvrtý terminál Letiště Václava Havla Praha v Ruzyni.

Funkcionalistická stavba architekta Adolfa Benše byla dokončena v roce 1937 a týž rok letiště obdrželo zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. Benš už krátce předtím, v roce 1935, navrhl ve velmi podobném stylu budovu Elektrických podniků v pražských Holešovicích.

Dnes terminál slouží pro odbavování státně důležitých letů. Když do Prahy zavítal třeba tehdejší americký prezident Barack Obama nebo papež Jan Pavel II., zamířili právě sem. Podívali jsme se, v jakých místnostech byli přivítáni.

Zájemců, kteří v den konání prohlídky vystoupili na autobusové zastávce Terminál 3 a krátkou procházkou se dostali před funkcionalistickou stavbu, je opravdu hodně. Dlouhá fronta se ovšem rychle krátí a za chvíli i nás vítá průvodkyně Jana Tejkalová, dobrovolnice zmíněné organizace Open House Praha, v překladu Otevřený dům Praha, která festival pořádá.

„Nacházíme se v objektu, který spravuje ministerstvo obrany, a je tu zákaz focení. První částí prohlídky je bezpečnostní kontrola,“ říká. Směřuje nás poté do místnosti, kde procházíme podobnou procedurou jako před běžným odletem.

„Ve dvacátých letech minulého století sloužilo pro vojáky i civilisty letiště Praha-Kbely. Počty cestujících a letů ovšem začaly narůstat, a tak se hledal nový prostor pro civilní lety,“ dozvídáme se. Rozhodnutí o stavbě nového letiště přijala vláda v roce 1929, stavět se v Ruzyni začalo v červenci roku 1932.

„Bylo to období hospodářské krize, využívalo se proto méně strojů a více lidské práce, aby se snížila nezaměstnanost,“ vysvětluje průvodkyně. Hotovo bylo prvního března roku 1937 a následující měsíc už tu přistálo první letadlo, Douglas DC-2. „Tehdy se ještě vzlétalo a přistávalo na travnatých drahách,“ dozvídáme se. „Prvním ředitelem nového letiště byl Bedřich Trnka. Ten předtím pracoval ve stejné pozici ve Kbelích,“ zjišťujeme další zajímavost.

„Ve třicátých letech samozřejmě nebyly tak důkladné bezpečnostní kontroly jako dnes. Součástí terminálu tehdy byla restaurace, prodejna potravin nebo pošta,“ pokračuje Jana Tejkalová. Temné časy ovšem nastaly za druhé světové války. Veškerá letecká doprava byla zrušena, zůstala jediná linka Berlín–Praha–Vídeň, kterou jednou za den zajišťovala Deutsche Lufthansa. V hangárech se opravovala německá vojenská letadla, na letišti se cvičili piloti.

Civilní provoz byl obnoven až po válce, letiště se dále modernizovalo, až v roce 1960 vláda rozhodla o stavbě zcela nového terminálu s kapacitou přes dva miliony cestujících ročně. Protože se nacházel severně od toho stávajícího, dostal název Sever, jedná se o dnešní Terminál 1.

Stavba vznikala mezi lety 1964 a 1968 a spolu s ní se modernizoval i systém drah. Slavnostně se otevíralo v červnu roku 1968, zanedlouho ovšem nastal neslavný zatěžkávací test. „Přistávala zde letadla armád Varšavské smlouvy,“ vysvětluje průvodkyně.

Interiéry terminálu, kterým právě procházíme, doznaly velké rekonstrukce na začátku 80. let. „Můžete vidět kombinaci skla, mosazi, kůže a tmavého dřeva,“ říká náš doprovod. Zatímco exteriér stavby působí vzdušně a optimisticky, interiér je temnější. Nakouknout můžeme do prezidentského salonku, kterému dominuje nástěnná tapiserie výtvarnice Věry Drnkové-Zářecké, chybět pochopitelně nemůže ani busta Tomáše Garrigua Masaryka.

„Tohoto salonku využívají po příletu hlavy států, tedy prezidenti nebo králové,“ dozvídáme se. Místnost není velká, byť k ní přiléhá i vlastní sociální zařízení. Vládní salonek je prostornější, tady se mohou vítat početnější delegace. V sousedící menší místnosti se pak mohou odehrávat soukromější jednání. „Křesla mají původní čalounění z osmdesátých let, nyní při poslední rekonstrukci byla pouze vyčištěna,“ zmiňuje se průvodkyně.

Český prezident či vláda často odlétají z vojenského letiště ve Kbelích, čtvrtý ruzyňský terminál ovšem zase mnohdy vítá významné osobnosti ze zahraničí. Pokud budete mít možnost někdy se sem podívat, třeba během příštího ročníku květnového festivalu Open House Praha, neváhejte. Interiéry čtvrtého terminálu za návštěvu určitě stojí.